Tax NEWS únor 2014

V našem únorovém čísle Tax News Vám představíme několik důležitých změn v účetnictví, ke kterým došlo od 1.1.2014.

Tax NEWS únor 2014

 

TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ

První změna, se kterou vás seznámíme je spojena s modifikací vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Od 1.1.2014 dochází k podstatným změnám například v problematice technického zhodnocení dlouhodobého majetku v účetnictví. Zákon o účetnictví od letošního roku nově obsahuje definici samotného technického zhodnocení. Až doposud byl tento pojem definován pouze v zákoně o dani z příjmu, odkud se pro účely účetnictví přebíral. Byla zde tedy naprostá shoda mezi technickým zhodnocením v účetnictví a v daních z příjmů. Po novu se objevuje definice technického zhodnocení i v účetních předpisech, kde se technickým zhodnocením rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, přičemž náklady vynaložené na technické zhodnocení jsou chápány jako souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období. Po obsahové stránce se tato definice neliší od technického zhodnocení vymezeného v zákoně o daních z příjmů. Podstatné rozdíly jsou ovšem v limitech, od kterých se příslušná operace posuzuje jako technické zhodnocení.

Pokud výdaje vynaložené účetní jednotkou plně odpovídají výše zmíněné definici, je na ně v účetnictví pohlíženo jako na technické zhodnocení v momentě, kdy překročí ocenění určené účetní jednotkou pro vykázání jednotlivého dlouhodobého majetku. V opačném případě, kdy vynaložené výdaje nedosáhnou tohoto ocenění, je o nich účtováno jako o nákladech. Limit pro technické zhodnocení určený účetní jednotkou tak již není stanoven pevnou částkou jako doposud, ale odpovídá limitu pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku na rozvahových účtech. Výše zmíněné platí pro dlouhodobý nehmotný majetek a pro samostatné movité věci a soubory samostatných movitých věcí. U staveb je situace poněkud odlišná. V tomto případě se příslušné náklady vykazují jako technické zhodnocení za předpokladu, že dosáhnou významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo k reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Limit pro technické zhodnocení stavby si tedy účetní jednotka stanovuje sama na základě významnosti.

Pokud by si účetní jednotka stanovila limit pro vykázání dlouhodobého nehmotného majetku například ve výši 50.000 Kč, operace spojené s technickým zhodnocením tohoto majetku v hodnotě do 50.000 Kč za účetní období by se účtovaly jako náklady. Nad tuto hranici by se jednalo o technické zhodnocení, které zvyšuje vstupní cenu. Díky tomu, že v zákoně o dani z příjmů je limit pro technické zhodnocení i pro rok 2014 zachován ve výši 40.000 Kč, může zde nastat situace, kdy z daňového hlediska se s takovýmito náklady bude zacházet jako s technickým zhodnocením, ale z účetního úhlu pohledu by se jednalo stále o náklady. V našem příkladu by toto nastalo za situace, kdy by se vynaložené náklady svojí hodnotou zařadily mezi oba zmíněné limity. V důsledku toho by účetní a daňové odpisy byly rozdílné, ale navíc by se lišily i účetní pořizovací cena od daňové vstupní ceny tohoto majetku.

 

ZRUŠENÍ REZERVNÍHO FONDU

Další novinkou pro rok 2014, která vychází ze zákona o obchodních korporacích, je zrušení povinnosti tvorby zákonného rezervního fondu ze zisku. Účetní jednotka se tak může sama rozhodnout, jestli bude rezervní fond i nadále vytvářet, nebo ho rozpustí. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro druhou variantu, tedy jeho rozpuštění, musí splnit i několik zákonem stanovených podmínek. Jednou z nich je případná změna stanov nebo společenské smlouvy, pokud tyto dokumenty ukládají závazek rezervní fond tvořit. Nejčastěji se sem výše zmíněná úprava dostala opisem textu z obchodního zákoníku. V současné době ale nic nebrání tomu takovéto ustanovení ze společenské smlouvy vypustit. V případě, že by účetní jednotka ponechala společenskou smlouvu v původní podobě, byla by i nadále povinna rezervní fond tvořit. Rozpuštění rezervního fondu může být z účetního hlediska vyřešeno například jeho převedením na účet nerozděleného zisku minulých let. Samotné rozhodnutí o změně společenské smlouvy a o rozpuštění rezervního fondu je potom v kompetenci valné hromady společnosti.

 

ÚČTOVÁNÍ O ZÁLOHÁCH NA PODÍLY NA ZISKU

Poslední novinka, kterou si zde představíme, je spojena s rozdělováním vlastního kapitálu. Konkrétně si ukážeme problematiku vyplácení záloh na podílu na zisku, kterou taktéž upravuje zákon o obchodních korporacích. Až do konce roku 2013 byla tato možnost zakázána obchodním zákoníkem.

Ponovu je výplatu takovéto zálohy možno provést pouze na základě mezitímní účetní závěrky, která není starší než 6 měsíců a ze které zároveň vyplývá fakt, že obchodní korporace disponuje dostatkem prostředků na rozdělení zisku. Mezitímní účetní závěrku zde přitom chápeme jako účetní závěrku sestavenou v průběhu účetního období k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, ve které musí být zaúčtovány všechny do té doby relevantní položky jako například odpisy, tvorba rezerv nebo odhad splatné daně.

Samotná výše této zálohy musí splňovat podmínku, že nesmí být vyšší než součet výsledku hospodaření běžného období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu.

Musí se také sledovat, aby si účetní jednotka výplatou těchto záloh nepřivodila úpadek podle insolvenčního zákona. Přičemž úpadek je zde ve smyslu § 3 tohoto zákona chápán jako platební neschopnost nebo předlužení společnosti. Proto je zde tedy zapotřebí provedení testu insolvence. Z účetního hlediska je tato problematika řešena novelou účetního standardu č. 018. Vyplacení zálohy na podílu na zisku se objeví v pasivech se znaménkem mínus, přičemž pod účtovou skupinou 43 – Výsledek hospodaření vznikne nová položka s názvem „Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku“. Z vyplacené zálohy bude sražena konečná srážková daň ve výši 15%.

 

V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice vám rádi poskytneme příslušnou podporu.

petr.hajek@lerika.eu