Tax NEWS říjen 2016

19.10.2016

Archiv novinek

V říjnovém čísle Tax News si vás dovolujeme informovat o novinkách v blížící se elektronické evidenci tržeb a představíme si také novelu zákona o prokazování původu majetku.

Tax NEWS říjen 2016

ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB

O elektronické evidenci tržeb bylo již napsáno mnoho také v pravidelných vydáních našich daňových novinek. V tomto čísle bychom vám chtěli nejen znovu připomenout základní fungování celého modelu, ale zejména se budeme věnovat podrobnostem ve vztahu k podnikatelským subjektům spadajícím do první fáze od 1. prosince 2016.

Ve zkratce

Co se mění:

  • povinnost evidovat tržby dle definice nového zákona o evidenci tržeb,
  • sazba daně z přidané hodnoty z 21 % na 15 % na stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů,
  • jednorázová sleva na dani z příjmů fyzických osob ve výši 5.000,- Kč v roce, kdy poplatník zaeviduje tržbu poprvé.

Pro koho, od kdy:

  • pro každého, kdo v rámci své podnikatelské činnosti přijímá platby v hotovosti (kartou, šekem, směnkou, poukázkami apod.), ale také prostřednictvím platebních bran (PayPal, PayU, PaySec, Google Checkout, Click2Pay) v různých fázích dle podnikatelské činnosti.

Jakým způsobem:

  • elektronickou komunikací s Finanční správou prostřednictvím zařízení, které je schopno komunikovat přes internet a vydat účtenku s přiděleným fiskálním identifikačním kódem.

Stravovací a ubytovací služby

Ostrý start evidence tržeb od 1. prosince 2016 pro stravovací a ubytovací zařízení je nezvratným faktem. Novinkou výkladu Finanční správy je specifikace stravovacích služeb. V první fázi se evidence tržeb bude týkat jen stravovacích služeb ve smyslu zákona o DPH, tj. nabízených jídel a nápojů k okamžité konzumaci na místě, včetně souvisejících služeb (WC, stolečky). Jedná se tedy o ty služby, které nyní podléhají základní sazbě DPH 21 % a u nichž se sazba daně bude snižovat.

Oproti tomu se evidence v první fázi nebude týkat prodeje (neboli dodání zboží ve smyslu zákona o DPH), při němž je zákazníkovi předán vyhotovený produkt bez vazby na konzumaci. Tento prodej, uskutečňovaný převážně ve stáncích (nebo také jídlo s sebou, káva do kelímku), bude elektronické evidenci podléhat až ve třetí fázi, tj. od 1. března 2018. Nutno upozornit, že uvedené rozlišování na službu a dodání zboží se týká jen těch činností, které jsou pro statistické účely stravovací službou v kódu NACE 56. Pokud by se jednalo o dodání zboží, které je pro statistické účely maloobchodem (sušenka v obalu, limonáda v lahvi), budou tyto tržby podléhat elektronické evidenci již v druhé etapě, tedy již od 1. března 2017.

Podnikatel však může na základě svého rozhodnutí začít evidovat ty tržby, kterých se elektronická evidence týká nebo bude týkat, již od 1. prosince 2016 bez ohledu na to, zda již vznikla povinnost jejich evidence ze zákona.

Z hlediska povinností by podnikatelé neměli zapomínat na informační povinnost mající za cíl informovat zákazníka o skutečnosti, že přijímané tržby evidenci podléhají a v jakém režimu. Text informačního oznámení je stanoven zákonem, a pokud to nevylučuje povaha věci, musí být umístěn viditelně a čitelně. U klasických prodejen to tedy znamená umístění v blízkosti pokladny nebo kdekoliv v obchodě, u e-shopů na internetových stránkách. Znění oznámení je následující:

  • „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně on-line; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“, eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby v běžném režimu;
  • „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.“, eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby ve zjednodušeném režimu.

Již od 1. listopadu 2016 bude probíhat testovací období, během něhož mohou podnikatelé otestovat svá zařízení pro evidenci tržeb z hlediska funkčnosti a vhodnosti. Testování bude možné v klasickém provozu podnikatelské činnosti, přičemž na portálu správce daně se poté může podnikatel přesvědčit, zda evidence probíhá dle nastavených parametrů a zda byly správně zaevidovány všechny tržby.

Ve vztahu ke stravovacím a ubytovacím službám je také zajímavostí zmínit výklad GFŘ týkající se spropitného. Dle platné metodiky záleží povinnost zaevidování tržby na tom, zda je ve zvyklostech zaměstnavatele rozdělit spropitné zaměstnancům, nebo si ho ponechat. V případě rozdělení spropitného zaměstnancům nepodléhá tato částka evidenci tržeb a to bez ohledu na to, zda spropitné obdrží zaměstnanci bez zásahu zaměstnavatele přímo, nebo zda je zaměstnavatelem rozpočítáno a rozděleno zpětně (zaměstnavatel si nic ze spropitného neponechává). Pokud je z provozního hlediska složité oddělit částku spropitného, lze v rámci evidence tržeb zaevidovat celou platbu. Naopak, je-li spropitné příjmem zaměstnavatele, tj. příjmem z podnikání, podléhá částka spropitného evidenci tržeb nehledě na to, zda bylo zaplaceno odděleně, nebo započítáno v celkové částce.

Ostatní činnosti, minoritní činnosti

V ostatních odvětvích bude elektronická evidence tržeb zaváděna postupně takto:

  • 1. března 2017: velkoobchod a maloobchod
  • 1. března 2018: ostatní kromě výjimek ve 4. etapě, například taxislužba, železniční osobní doprava meziměstská, silniční nákladní doprava, podnikatelé ve výrobě (cukráři, pekaři, kořenáři…), svobodná povolání (lékaři, právníci, účetní, auditoři, daňoví poradci…), stravování – dodání zboží ve smyslu DPH (ohřátý párek na tácku, zmrzlina do kornoutu apod.)
  • 1. června 2018: výroba: textilií, oděvů, mýdel, parfémů, pryžových a plastových výrobků, nábytku, kovových konstrukcí; oprava a instalace: strojů a zařízení, počítačů a výrobků pro domácnost. Taktéž výrobci her a hraček, sportovních potřeb, dále specializované stavební činnosti jako elektrikáři, malíři, pokrývači a poskytovatelé ostatních osobních služeb jako kadeřnice, maséři a jiní.

V případě, že podnikatel provozuje několik činností a některé z nich lze považovat za minoritní, podléhají jeho tržby evidenci až od okamžiku povinnosti evidovat tržby z hlavní činnosti. Minoritní činnosti, respektive jejich vyjádření, je definováno zákonem, přičemž jsou to takové činnosti, z nichž platby za předchozí kalendářní rok nepřekračují 49 % celkových plateb přijatých v rámci jedné provozovny a současně nejsou vyšší než 175 tisíc korun českých. Minoritní činnosti taktéž nesmí být provozovány v samostatné provozovně. Typickým příkladem je prodej šamponů u kadeřnice, kdy tržby z prodeje šamponů (splní-li výše uvedené podmínky), budou podléhat evidenci od 1. června 2018, neboť od tohoto data bude kadeřnice evidovat taktéž tržby z poskytnutí svých kadeřnických služeb (pokud by jen prodávala šampony, vznikla by jí povinnost evidovat tržby již k 1. březnu 2017 společně s maloobchodem).

Pro úplnost si dovolujeme upozornit, že uvedená klasifikace činností na minoritní a hlavní nevychází ze zákona, ale z pokynu Finanční správy, který můžete v případě zájmu nalézt zde: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika-k-evidenci-trzeb_v1.0.pdf.

První kroky, zjednodušený režim, veletrh pořádaný Ministerstvem financí

Závěrem připomeňme, že některé části nového zákona již nabyly účinnosti od 1. září 2016. Pojďme se podívat, které kroky mohou poplatníci učinit již nyní (bez ohledu na to, v jaké fázi se jich elektronická evidence bude týkat):

  • Autentizační údaje

Autentizace spočívá v přidělení přihlašovacího jména a hesla, pomocí kterého se poplatník přihlásí na portál správce daně, aby mohl spravovat údaje o svých provozovnách a certifikáty. Žádost o autentizační údaje může poplatník podat elektronicky prostřednictvím daňového portálu, přičemž údaje poté obdrží do své datové schránky. Druhou možností je osobní žádost na libovolném finančním úřadu, kde mu autentizační údaje budou vydány okamžitě. Zástupci daňových subjektů by měli pamatovat na to, aby do plných mocí uvedli nejen zmocnění k žádosti o autentizační údaje, ale také k jejich převzetí. Po zaregistrování provozovny bude každé přiděleno jedinečné identifikační číslo, které je poplatník povinen uvádět na účtence.

  • Certifikáty

Certifikát slouží k autentizaci údajů zasílaných datovými zprávami prostřednictvím zařízení (pokladní zařízení – PC, tablet, mobil, pokladna…), do kterého je nainstalován. Dle potřeby může mít poplatník jeden certifikát pro všechny své provozovny či pokladní zařízení, nebo odlišit své provozovny či zařízení jedinečným certifikátem pro každé z nich. Certifikát poplatník získá po přihlášení do aplikace EET (prostřednictvím autentizačních údajů výše), jeho platnost je 3 roky a vydání je zdarma.

  • Závazné posouzení

Má-li daňový subjekt pochybnost, zda transakce, které v rámci své podnikatelské činnosti provádí, mají či nemají charakter tržeb dle definice zákona, má možnost podat žádost o závazné posouzení. V žádosti uvede své identifikační údaje, dále platby, kterých se závazné posouzení týká a jejich podrobný popis včetně popisu podnikatelské činnosti, ze které vyplývají. V žádosti se také uvádí návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení (tj. zda se dle jeho názoru jedná o evidovanou tržbu či nikoliv). Součástí závazného posouzení může být také určení, zda lze tržbu evidovat ve zjednodušeném režimu (viz níže). Správní poplatek za žádost je 1.000,- Kč a lhůta pro správce daně pro vydání rozhodnutí činí 3 měsíce.

  • Žádost o zjednodušený režim

Zjednodušený režim evidence tržeb se oproti běžnému liší tím, že samotná evidence tržby probíhá nikoliv on-line, ale off-line. Podnikatel má však povinnost zaslat údaje o těchto tržbách on-line nejpozději do 5 dnů od uskutečnění tržby. Ve zjednodušeném režimu lze evidovat tržby stanovené přímo zákonem (z prodeje zboží a služeb uskutečněných na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob), tržby stanovené vládním nařízením, nebo tržby, které na základě žádosti poplatníka povolil správce daně. Kritériem pro posouzení správce daně bude zejména plynulost a hospodárnost provozu podnikání. Pokud by běžný režim tento provoz znemožnil nebo zásadně ztížil (například při neexistenci internetového připojení v oblasti), správce daně by měl žádosti vyhovět.

O zjednodušenou evidenci se však nejedná v případě, kdy se podnikatel bude potýkat s náhlým výpadkem internetového připojení, což mu znemožní zaevidovat tržbu on-line a opatřit účtenku fiskálním identifikačním kódem. V těchto případech podnikatel vydá účtenku bez tohoto kódu a má povinnost zaslat informaci o evidované tržbě Finanční správě bezprostředně po obnovení spojení, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění tržby. Nebude-li podnikatel schopen evidovat tržbu on-line z důvodu poruchy zařízení, bude mít stále povinnost vydávat účtenky například na ručně psaných paragonech. Po zprovoznění zařízení bude možné sečíst jednotlivé částky na účtenkách a odeslat celkovou sumu jedním zápisem.

Doporučeným krokem je taktéž analýza potřeb a včasný výběr vhodného zařízení, prostřednictvím kterého bude podnikatel tržby evidovat. V souvislosti s tím bychom vás rádi informovali o veletrhu, na kterém budou příslušné pokladní systémy prezentované:

„Ministerstvo financí, Finanční správa ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR pořádají v úterý 25. 10. 2016 od 9:00 v Kongresovém centru Praha (vchod č. 5) doposud nejvýznamnější akci k tématu elektronické evidence tržeb. Souběžně s konferencí proběhne veletrh, na němž se představí firmy poskytující pokladní systémy a zařízení pro evidenci tržeb. Na veletrhu nebude chybět praktická ukázka evidence tržeb v praxi, ani info-stánek Ministerstva financí a Finanční správy, na kterém budou metodici EET k dispozici pro zodpovídání dotazů. Vstup na konferenci i veletrh je zdarma.“

Více informací o akci naleznete na internetových stránkách www.e-trzby.cz.

Účtenková loterie

Finanční správa se taktéž vyjádřila k připravované účtenkové loterii. Záměrem loterie by měla být podpora elektronické evidence tržeb a řádný výběr daní tím způsobem, že zákazníci budou moci skrze registraci unikátního čísla účtenky soutěžit o peněžní či věcné ceny. Dle vyjádření Ministerstva financí probíhá v současné době „nastavování jednotlivých parametrů a definování strategie hry“. Se spuštěním loterie je počítáno nejdříve od první poloviny roku 2017.

V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice vám rádi poskytneme příslušnou podporu.

katerina.navratilova@lerika.eu

 

ZÁKON O PROKAZOVÁNÍ PŮVODU MAJETKU

Ve Sbírce zákonů byla dne 3. října 2016 vyhlášena novela zákona o daních z příjmů a trestního zákona, tzv. „Zákon o prokazování původu majetku“. Nová právní úprava poskytuje finančním úřadům velmi silný nástroj, kterým může prověřit legálnost příjmů poplatníků a především nárůst jejich majetku. Zákon vyvolal mnoho kontroverzních reakcí jak na poli odborné veřejnosti, tak u profesních komor a v rámci připomínkového řízení i u nejvyšších soudních instancí.

Pojďme se stručně seznámit s obsahem této nové právní úpravy a s jejími potenciálními dopady do života běžných občanů:

  • Zákon dává po novu správci daně možnost vyzvat poplatníka k prokázání nárůstu jeho jmění, a to kdykoli, pokud má důvodné pochybnosti, že nárůst jmění konkrétní fyzické osoby neodpovídá příjmům vykázaným v daňovém přiznání a zároveň je tento rozdíl vyšší než 5.000.000,- Kč (původní návrh Ministerstva financí ČR stanovoval 10.000.000,- Kč).
  • Je zcela nesporné, že takovým podnětem pro důvodné pochybnosti správce daně mohou být a pravděpodobně i budou četná anonymní udání, zneužitá ať již v rámci sousedských vztahů nebo v podnikatelském konkurenčním boji. Legislativa tak vytváří zmíněnou novelou zákona velmi pozitivní podmínky pro různá udání.
  • Na základě výzvy finančního úřadu je poplatník povinen předložit důkazní prostředky, které budou věrohodně prokazovat nárůst jeho jmění. To se netýká případů, kdy poplatník prokáže, že dané příjmy realizoval v letech, za které již nelze vyměřit daň – tedy zpravidla před více než 3 lety počítáno od poslední lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. V tomto případě poplatník finančnímu úřadu pouze sdělí tuto skutečnost. Případným podezřením ze zkrácení daně by se pak měly zabývat orgány činné v trestním řízení.
  • Neprokáže-li poplatník požadované skutečnosti, přistoupí finanční úřad ke stanovení daně podle pomůcek. Zákon v tomto ohledu zavádí nový institut, tzv. stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, které se použije při předpokládaném daňovém doměrku vyšším než 2 mil. Kč a které je přísnější než dosavadní stanovení daně podle pomůcek tak, jak jej známe z Daňového řádu.
  • V rámci stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem vyzve finanční úřad daňového poplatníka k podání prohlášení o majetku, v kterém je poplatník povinen uvést veškerý svůj majetek a peněžité dluhy. Tato povinnost se nevztahuje na peněžité dluhy a movité věci v hodnotě pod 100.000,- Kč.
  • Finanční úřad pak určí základ daně poplatníka pomocí odhadu výše příjmů, které by odpovídaly nárůstu jeho jmění, spotřebě a jinému vydání, doměří daň, penále a úrok z prodlení.
  • Výše penále se v případě použití pomůcek zvláštním způsobem vyčíslí jako:
    • 50 % z doměřené daně, nebo
    • 100 % z doměřené daně, pokud poplatník při stanovení daně neposkytoval součinnost.

V případě použití pomůcek podle Daňového řádu (tedy při použití mírnější metody pro stanovení daně podle pomůcek) činí daňové penále 20 %.

K tomu všemu musí poplatník počítat s úrokem z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 14 %. 

 

Příklad:

Finanční úřad vyzve v říjnu 2017 občana – daňového poplatníka, aby doložil nesoulad mezi nárůstem jmění, spotřebou a jiným vydáním za období od 1.1.2014 do 31.12.2016, který podle anonymního udání jeho souseda přesahuje 20 mil. Kč oproti příjmům, které finanční úřad za uvedené období eviduje. Občan – daňový poplatník tento nesoulad nedoloží a finanční úřad učiní předběžné posouzení, že rozdíl nárůstu jmění poplatníka v daném období a jeho příjmů odpovídá cca těmto 20 mil. Kč. Finanční úřad přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, vyzve občana k podání prohlášení o majetku a na základě všech dostupných informací provede odhad příjmů za období od 1.1.2014 do 31.12.2016. Výsledně stanovený příjem může samozřejmě i vyšší než původních 20 mil. Kč, protože správce daně musí vzít v úvahu i spotřebu poplatníka v daném období. Předpokládejme pro účely tohoto příkladu, že správce daně vyčíslí poplatníkem nepřiznané příjmy na částku 23 mil. Kč. Pokud občan – daňový poplatník není schopný prokázat zdroj příjmů a období, kdy byl příjem obdržený, bude nedoložený rozdíl 23 mil. Kč považovaný za příjem roku 2016 a bude za toto období doměřena daň sazbou daně z příjmů fyzických osob 15 %, tj. 3.450.000,- Kč. Zároveň bude vyměřeno penále 1.725.000,- Kč, pokud občan – daňový poplatník poskytoval součinnost. K tomu všemu připadne úrok z prodlení za období od 1.4.2017 (datum pro podání daňového přiznání).

 

Jak je z výše uvedeného vidět, zákon o prokazování majetku dává daňové správě velmi agresívní nástroj, který i v případě úspěšného prokázání veškerých skutečností požadovaných finančním úřadem daňového poplatníka zcela jistě administrativně velmi zatíží.

Problematičnost zákona spočívá mimo jiné i v tom, že v podstatě nutí poplatníky prokazovat zpětně původ příjmů, ačkoli v minulosti nebyla žádná povinnost takovéto informace archivovat a uchovávat. Zákonná úprava tak může postihnout negativně i poplatníky, kteří nabyli v minulosti příjmy nepodléhající zdanění zcela legálně, např. v rámci dědictví, darů v rámci rodiny či úspěšným prodejem cenných papírů. K tomu se připojují nejasnosti např. jak a čím prokazovat osobní spotřebu a jiná vydání, jak oceňovat nárůst majetku a podobně.

Zákon nabývá účinnosti 1. prosince 2016.

ivana.ottova@lerika.eu