V prázdninovém čísle Tax News vás seznámíme s aktuálními změnami, které nabyly účinnosti v polovině prázdnin. Jedná se zejména o změny související s kontrolním hlášením, budoucí změny místní příslušnosti vybraných subjektů a schválena byla také novela zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. V závěru také zmiňujeme možné ekonomické důsledky odchodu Velké Británie z Evropské unie a představujeme daňovou novinku na Slovensku.
Tax NEWS červenec – srpen 2016
DAŇOVÉ ZMĚNY NOVĚ VYHLÁŠENY VE SBÍRCE ZÁKONŮ
Dovolte nám informovat vás o aktuálním právním stavu změn a novel zákonů, o kterých jsme se zmiňovali také v minulých vydáních našich daňových novinek. Níže uvedené změny jsou součástí vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. Novela celního zákona společně se změnami ostatních zákonů vyšla ve Sbírce zákonů dne 29. července 2016 a od tohoto data také nabývá účinnosti.
Změna zákona o DPH – kontrolní hlášení
Dle očekávání dochází ke změnám zákona o dani z přidané hodnoty ve vztahu ke kontrolnímu hlášení. Ve všech případech se jedná o zmírnění stávající úpravy. Jak jsme již informovali v únoru letošního roku, mění se lhůta pro reakci daňového subjektu na výzvu správce daně k odstranění pochybností a to z původních pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů od oznámení výzvy. Nově tak do běhu lhůty nebudou počítány dny víkendu a státních svátků. Plátcům, kteří mají zřízenou datovou schránku, se navíc lhůta prodlužuje o 10 dnů, po jejichž uplynutí je výzva považována za doručenou v případě, že si ji plátce nevyzvedl dříve.
Změny se týkají také pokut za nepodání nebo opožděné podání kontrolního hlášení. Daňovým subjektům bude při splnění podmínky odpouštěna pokuta ve výši 1.000,- Kč, jež je dle zákona udělena daňovému subjektu v případě, že podá kontrolní hlášení dodatečně (tj. po lhůtě pro podání kontrolního hlášení), aniž by k tomu byl vyzván. Podmínkou odpuštění pokuty je, že u plátce nedošlo v daném kalendářním roce k jinému prodlení při podání kontrolního hlášení, plátce se tedy s podáním kontrolního hlášení opozdil poprvé. Dle přechodného ustanovení zákona navíc nebude pro splnění podmínky bráno v úvahu prodlení, jež vzniklo přede dnem nabytí účinnosti novely zákona (tj. prodlení za podání učiněná za měsíce leden až červen a 2. čtvrtletí 2016). Vzhledem k tomu, že vyloučení vzniku pokuty bude při splnění podmínky probíhat automaticky, nebude se daňový subjekt muset odpuštění pokuty domáhat.
Nové ustanovení, §101k zákona, se týká také prominutí pokut ve výších 10.000,- Kč, 30.000,- Kč a 50.000,- Kč. Tyto pokuty jsou dle §101h zákona udělovány, pokud daňový subjekt podává kontrolní hlášení až v náhradní lhůtě po výzvě správcem daně (případně až po této lhůtě nebo vůbec), či pokud se opozdí v reakci na výzvu správce daně na změnu, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Pokuta může být daňovému subjektu prominuta, pokud uvede v žádosti ospravedlnitelný důvod pro své prodlení a zároveň v posledních 3 letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní předpisy. Správce daně může prominout pokutu v celé výši nebo zčásti. Žádost o prominutí může být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru na danou pokutu a je zpoplatněna správním poplatkem 1.000,- Kč.
Změna zákona o Finanční správě České republiky – celorepubliková působnost
Další součástí schválených změn je změna zákona o Finanční správě České republiky, jež rozšiřuje místní příslušnost finančních úřadů na celorepublikovou. Jedná se o příslušnost v souvislosti s vyhledávací činností, postupem k odstranění pochybností, daňovou kontrolou nebo jinými kontrolními postupy při správě daní. O důsledcích této úpravy jsme vás informovali v květnovém vydání našich novinek.
Změna místní příslušnosti subjektů neusazených v tuzemsku
Z důvodu kapacitních možností finančních úřadů dojde ke změně místní příslušnosti osob povinných k dani, které nemají v České republice sídlo ani provozovnu. Jedná se o osoby neusazené v tuzemsku, které jsou v ČR registrovány pro účely daně z přidané hodnoty. Doposud byl těmto osobám ze zákona místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu, nově jím bude Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj.
Tato novelizace nabývá účinnosti dne 1. září 2016, nicméně přechodné ustanovení v souladu s daňovým řádem stanovuje, že ke změně místní příslušnosti dojde až dnem, který uvede Finanční úřad pro hlavní město Prahu v rozhodnutí, které musí být vydáno 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely zákona.
katerina.navratilova@lerika.eu
NOVELA ZÁKONA O DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ
Dne 5. srpna 2016 byla ve Sbírce zákonů uveřejněna novela, kterou se mění zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Bylo schváleno, že poplatníkem daně bude automaticky vždy kupující, nikoliv prodávající jako doposud, přičemž prodávající nebude ani ručitelem. Sazba daně navzdory předloženým pozměňovacím návrhům zůstává ve stávající výši 4 %. Novela nabývá účinnosti 1. listopadu 2016. Pro posouzení uplatnitelnosti legislativní úpravy bude rozhodující den doručení návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Bude-li doručen před 1. listopadem 2016, bude převod nemovitosti zdaněn podle stávajících pravidel.
katerina.navratilova@lerika.eu
„BREXIT“
Hodně zajímavým a velice diskutovaným tématem je tzv. „Brexit“. Všichni jsme zaznamenali, že 23. června 2016 občané Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (UK) odhlasovali odchod Velké Británie z EU. Aby k tomuto kroku skutečně došlo, bude zapotřebí zrealizovat ještě mnoho právních a technických kroků. Pokud bude Velká Británie skutečně chtít opustit EU, britská vláda musí podle Smlouvy o EU formálně oznámit Evropské unii svůj záměr vystoupit z EU. Následně se budou muset nastavit nová pravidla a podmínky vztahu mezi EU a Velkou Británií, která už nebudou upravena výhradně právem EU. Nabízí se otázka, do jaké míry budou tímto krokem negativně ovlivněny jednotlivé evropské ekonomiky potažmo životy obyčejných lidí ve Velké Británii a EU.
Možným scénářem, jak oslabit negativní dopady „Brexitu“ na investiční trhy, je úprava, respektive snížení, korporátní daně. Dle vyjádření britského ministra financí Georga Osborna by se sazba korporátní daně mohla snížit ze stávajících 20 % až pod hranici 15 %. V závislosti na rozsahu snížení by se tak Velká Británie mohla po svém odchodu z Evropské unie stát ekonomikou typu daňového ráje. Realizací tohoto záměru by se Velká Británie zařadila mezi země s jednou z nejnižších sazeb korporátní daně ze všech velkých světových ekonomik. Velká Británie by tímto krokem zcela určitě nalákala stávající i nové investory k setrvání v zemi. V možném odchodu Velké Británie z Evropské unie naopak spatřují svoji šanci k posílení svých ekonomik země, jako jsou například Francie nebo Německo, které se netají tím, že se budou snažit nabídnout co možná nejlepší daňové podmínky pro zaměstnance, kteří do těchto zemí přijdou ze zahraničí. Otázkou však zůstává, na kolik jsou vyjádření evropských politických špiček vzdálena od skutečné realizace těchto změn. V posledních letech jsme totiž na evropské politické scéně zvyklí spíše na velká slova než na velké činy.
Již teď je jasné, že, pokud k „Brexitu“ skutečně dojde, bude mít tento krok dopad do celé řady oblastí včetně oblasti daňové. Velmi bude záležet na vzájemných dohodách mezi EU a Velkou Británií. Pokud by tyto strany nenašly společnou řeč, na Velkou Británii by se pohlíželo jako na 3. zemi se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Čeští občané by například při pořízení zboží prostřednictvím e-shopu z Velké Británie museli čelit možnému uvalení DPH a cla. Až doposud se v těchto situacích postupovalo podle standardních unijních pravidel, kdy koncový zákazník neodvádí ani clo ani DPH, které za něj vypořádává prodávající. Pokud by Velká Británie v těchto situacích nově vystupovala jako 3. země, museli by občané při překročení částky 22 EUR u pořízeného zboží odvést DPH a při překročení limitu 150 EUR z pořízeného zboží odvést i clo.
V rámci Evropské unie navíc platí společná pravidla týkající se například dvouleté záruční doby, reklamačního řízení nebo možnosti vrácení zboží do 14 dnů bez uvedení důvodu. Pokud by Velká Británie skutečně opustila EU a zároveň by se nedohodla s EU na dodržování těchto pravidel, zboží z Velké Británie by se tak ve srovnání se zbožím pořizovaným z jiných členských států EU dostalo do značné konkurenční nevýhody. Dopad do daňové oblasti může mít díky silným harmonizačním snahám Evropské unie ještě mnohem širší rámec. Evropské daňové předpisy jsou harmonizovány v mnoha úrovních, ať už se jedná například o společný systém zdanění mateřských a dceřiných společností, daňovou neutralitu přeshraničních přeměn, oblast DPH nebo cel. Harmonizována je nejenom daňová oblast, ale například také systém sociálního zabezpečení. V tomto bodě tak bude nesmírně důležité, jak se po „Brexitu“ nastaví budoucí spolupráce mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Pokud k „Brexitu“ skutečně dojde, tak s největší pravděpodobností bude zachována úzká provázanost ve výše zmíněných oblastech.
Možných budoucích scénářů, jak bude spolupráce mezi Velkou Británií a Evropskou unií vypadat, je hned několik. Nejradikálnější variantou „Brexitu“ je úplné osamostatnění Velké Británie na úroveň člena Světové obchodní organizace. Tato varianta by Velké Británii přinesla slibované benefity v podobě nezávislosti na EU, nicméně daní za to by byla značná ekonomická izolace. Druhou variantou je formální odchod Velké Británie z EU, přičemž by byla zachována úzká spolupráce ve všech dosavadních ekonomických oblastech. Volný trh s EU by tak byl i nadále zachován. Tato varianta by na obou stranách přinesla minimalizaci ekonomických nákladů. Je velice pravděpodobné, že Velká Británie by v případě realizace této varianty i nadále přispívala nemalou měrou do rozpočtu EU, přičemž by s největší pravděpodobností ztratila možnost účastnit se na hlasování v EU. Velká Británie by tak nadále zůstala blízkým partnerem pro Evropskou unii. Otázkou ovšem také zůstává, zda-li k „Brexitu“ vůbec dojde. Referendum o „Brexitu“ totiž samo o sobě není právně závazné. Jelikož britský premiér David Cameron odstoupil ze své funkce, bude mít osud „Brexitu“ v rukách nová britská premiérka Theresa Mayová, respektive parlament, který musí celou tuto operaci posvětit.
K realizaci „Brexitu“ vede ještě dlouhá cesta. V některém z následujících čísel Tax News se k tomuto tématu ještě jistě vrátíme. Na rozuzlení celé záležitosti si ovšem budeme muset nějaký čas ještě počkat.
SLOVENSKO – NOVINKA OD ROKU 2016
„Super odpočet“ výdavkov (nákladov) na výskum a vývoj
Od roku 2015 majú slovenské firmy možnosť platiť nižšiu daň z príjmu vďaka tomu, že robia vlastný výskum a vývoj. Funguje to tak, že časť nákladov na projekty výskumu a vývoja sa duplicitne odpočítajú od základu dane. Ide o tzv. „super odpočet“ podľa § 30c zákona č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov v znení neskorších predpisov.
Ako postupovať pri uplatnení „super odpočtu“?
Vzhľadom na množstvo nejasností bol v apríli 2016 vydaný metodický pokyn k odpočtu výdavkov (nákladov) na výskum a vývoj. Pokyn sa snaží bližšie popísať pravidlá a postupy pre uplatnenie tohto daňového zvýhodnenia. Asi najdôležitejšie usmernenie, ktoré pokyn uvádza, je vymedzenie činností výskumu a vývoja pre účely dodatočného odpočtu. V pokyne ďalej nájdete návod, ako sa zachovať v rôznych situáciách, ktoré môžu nastať pri uplatňovaní tejto daňovej podpory. Metodický pokyn môžete stiahnuť tu.
Kto už „super odpočet“ uplatnil?
Podľa zákona je Finančná správa SR povinná do 3 mesiacov zverejniť zoznam daňových subjektov, ktoré dodatočný odpočet na výskum a vývoj uplatnili. Zatiaľ je k dispozícii zoznam len tých subjektov, ktoré si tento odpočet uplatnili pri podaní daňového priznania k 31. 3. 2016. Celková daňová úspora týchto „50 pionierov“ sa vyšplhala až na 867 tis. eur. Zoznam si môžete stiahnuť tu.
Potrebujete poradiť so „super odpočtom“?
Zdá sa Vám to komplikované alebo riskantné? Nečudujeme sa Vám. Preto si postup môžete s nami zadarmo prekonzultovať. Najťažšie je rozoznať, ktoré činnosti spĺňajú kritéria výskumu a vývoja. Ak sa vám podarí nadstaviť celú agendu správne, každý rok ušetríte desaťtisíce eur navyše.
Autorem příspěvku je Ing. Martin Gondár, jednatel společnosti SmarTech Solutions SK, s.r.o., http://www.smartech.sk/, zabývající se poradenstvím v oblasti uplatnitelnosti odečtů na VaV.
V případě Vašeho bližšího zájmu o problematiku Vám pracovníci společnosti LERIKA rádi zprostředkují kontakt nebo poskytnou příslušné reference.