Tax NEWS červenec – srpen 2015

V našem prázdninovém vydání Tax News si z větší části představíme aktuality k tématům, o kterých jsme vás již v minulosti informovali. Podíváme se tak na aktuální vývoj elektronické evidence tržeb, představíme si další aspekty kontrolního hlášení k DPH a odpovíme na specifické otázky k tuzemskému reverse-charge režimu. Seznámíme vás také s rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který přináší do daňové praxe nové poznatky k podávání plných mocí.

Tax NEWS červenec – srpen 2015

E-TRŽBY

E-tržby. To je nově schválený název pro elektronickou evidenci tržeb, u které od naší poslední zmínky došlo k určitému posunu. Pojďme se podívat na aktuální situaci.

Jak jsme již informovali v našich březnových novinkách, evidence se bude zaměřovat na všechny příjmy, resp. tržby, s výjimkou těch, které nejsou předmětem daně, podléhají srážkové dani či jsou z jiné činnosti než podnikání, příjmy z dividend, podílů na zisku apod. Příjmy budou evidovány online, formou odeslání datové zprávy na server finanční správy, po kterém dojde k přidělení unikátního kódu a tisku tohoto kódu na účtenku.

Dne 10. července prošel zákon prvním čtením v Poslanecké sněmovně a Ministerstvo financí již na základě očekávaného legislativního procesu upravilo své odhady počátku účinnosti zákona. První skupina daňových subjektů, provozovatelé stravovacích a ubytovacích služeb, by měla tržby evidovat od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce po dni vyhlášení zákona o evidenci tržeb ve Sbírce zákonů. Od prvního dne sedmého kalendářního měsíce od vyhlášení by se měly zapojit také maloobchodní a velkoobchodní společnosti. Z úvah prozatím vypadli drobní podnikatelé činní v jiných oblastech, nicméně o dalších činnostech zařazených do evidence bude rozhodnuto na základě analýzy, jež bude uskutečněna pro vyhodnocení prvních dvou skupin podnikatelů. Povinnost evidence tržeb se bude týkat všech osob ve zmíněných oblastech podnikání, kteří jsou poplatníky daně z příjmů fyzických, resp. právnických osob. Kritérium registrace k DPH tedy nebude hrát žádnou roli.

Nutno dodat, že Ministerstvo financí prozatím s veřejností velmi dobře komunikuje a snaží se, aby měla před samotným zavedením co nejvíce informací. S tímto cílem a také se záměrem zmapovat všechny možné dopady elektronické evidence proběhla v červnu konference s představiteli chorvatského modelu, na kterou byla veřejnost přizvána a jejíž záznam i výsledky jsou přístupné na webu Ministerstva financí. Z fiskálního hlediska je z chorvatského modelu především vyzdvihováno 70% zvýšení daňových závazků fyzických osob v případě nezávislých činností, více než 40% nárůst zdanitelných plnění ve vztahu k DPH a 48% zvýšení výběru spotřební daně na státní úrovni. Dalším příkladným pozitivem je doba odezvy systému – méně než 0,5 vteřiny v 98 % případů.

Průzkum vnímání veřejnosti provedla na konci června agentura STEM a výsledky ukazují, že o elektronické evidenci má povědomí více než čtyřpětinová většina dotazovaných a toto povědomí roste s výší nejvyššího dosaženého vzdělání. Tři čtvrtiny dotazovaných navíc věří, že projekt přispěje ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb, menší část respondentů (66 %) se domnívá, že zavedení e-tržeb postupně přispěje ke zvýšení důvěry zákazníků k obchodníkům a poskytovatelům služeb. Obavy panují zejména z toho, že systém bude nějakým způsobem obcházen a z likvidace drobných živnostníků.

katerina.navratilova@lerika.eu

 

TERMÍN PODÁNÍ PLNÉ MOCI 

V květnu letošního roku vynesl Nejvyšší správní soud rozsudek, který vyřešil spor mezi daňovým subjektem a orgány daňové správy týkající se termínu pro podání plné moci příslušnému správci daně v případech, kdy daňové přiznání zpracovává daňový poradce a dochází tak k prodloužení lhůty pro podání tohoto přiznání.

Dosavadní postupy všech subjektů činných v daňové oblasti se řídily dle výkladu finanční správy, který stanovil, že poslední den pro doručení plné moci je totožný se dnem, kdy uplyne lhůta pro podání řádného daňového přiznání. V roce 2012 lhůta pro podání tohoto přiznání uplynula dne 2. 4. V avizovaném případě, který řešil NSS, daňový subjekt dne 2. 4. 2012 plnou moc na zpracování daňového přiznání daňovým poradcem odeslal, nicméně k jejímu doručení správci daně došlo o den později, 3. 4. 2012. Správce daně proto doručení plné moci považoval za vadné a vyměřil pokutu za opožděné podání daňového přiznání, které bylo uskutečněno 2. 7. 2012, tj. ve lhůtě, která odpovídá zpracování daňovým poradcem. Původní spor u Krajského soudu v Ostravě skončil zamítnutím žaloby daňového subjektu, když se nepřiklonil k jeho názoru, že plnou moc postačilo podat poslední den lhůty u provozovatele poštovních služeb.

Nejvyšší správní soud celý případ přezkoumal a vnesl do daňové praxe zajímavý závěr. Z jazykového hlediska NSS uznal, že pojem „uplatnit“ je často ze strany zákonodárců používán ve smyslu „podat“ bez toho, aby záměrem bylo vyjádřit nutnost obdržení ze strany správce daně. Dochází tak k upřesnění § 27 odst. 2 daňového řádu, který říká, že „plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně“. Daňovému subjektu proto bylo dáno za pravdu, že plná moc se stala účinnou a lhůta byla splněna, když v její poslední den bylo provedeno odeslání poštou.

katerina.navratilova@lerika.eu

 

NOVINKY V DPH OBLASTI  

KONTROLNÍ HLÁŠENÍ – AKTUÁLNÍ NOVINKY  

V minulém čísle Tax News jsme se detailněji věnovali obecnější struktuře kontrolního hlášení. V aktuálním čísle se zaměříme na některé další aspekty, které finanční správa v průběhu prázdnin zpřístupnila na svých internetových stránkách.

  • U dokladů, kde není uvedeno DIČ odběratele, bylo v předchozí vzorové verzi kontrolního hlášení umožněno zjednodušení v tom, že takovéto doklady by se měly zaznamenávat kumulativně na jednom řádku hlášení. V aktuální nové vzorové verzi kontrolního hlášení vydané GFŘ dochází k rozšíření tohoto zjednodušení. Kromě výše uvedené úpravy se budou kumulativně vykazovat i plnění, jejichž hodnota nepřesáhne částku 10 000 Kč a to bez ohledu na to, jestli je u nich DIČ odběratele uvedeno, či nikoliv. Tuto modifikaci jistě přivítají všechny osoby, kterých se sestavování kontrolních hlášení bude týkat, nicméně do konce roku 2015 bude ještě zapotřebí vyjasnit si některé další detaily, kupříkladu jak správně postupovat v momentě, kdy na plnění přesahující v úhrnné hodnotě limit 10 000 Kč budou vystaveny dvě dílčí faktury, které ovšem limit samostatně přesahovat nebudou. Obdobná situace může nastat například vystavením zálohové faktury a následného doplatku s tím, že obě tyto platby nebudou samostatně přesahovat limit 10 000 Kč, ovšem v úhrnu již ano.
  • Odběratelé budou také mít povinnost u přijatých faktur uvést do kontrolního hlášení kromě ostatních údajů i datum povinnosti přiznat daň dodavatelem. Tato skutečnost však může místy způsobit potíže, protože údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty mnohdy nejsou v evidenčních systémech zaznamenávány.
  • Problematickým místem se může také stát například zaznamenání správného evidenčního čísla přijatého dokladu. Aby finanční úřady mohly pro účely kontroly spárovat jednotlivá plnění, bude vyžadováno, aby se čísla dokladů shodovala minimálně na úrovni alfanumerických znaků. V praxi zde však mohou vznikat nesoulady, protože některé informační systémy zaznamenávají identifikační čísla faktur kupříkladu pouze v číselném tvaru, zatímco jiné je evidují v plném formátu (kombinace číslic a písmen).
  • Zavedením kontrolního hlášení od 1.1.2016 dochází také k nahrazení samostatného výpisu z evidence podle §92a, což budou plátci jistě kvitovat s povděkem, neboť v tomto výpisu byla povinnost sledovat vybrané druhy plnění v různých měrných jednotkách.

Do konce roku 2015 zbývají ještě 4 měsíce, ale jak vidíme, jsou zde stále určité oblasti, které bude ze strany GFŘ potřeba vymezit ještě přesněji. Hrubý obrázek o tom, co nás od příštího roku čeká, si ale můžeme udělat již nyní.

petr.hajek@lerika.eu

 

TUZEMSKÝ REŽIM PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI – SPECIFICKÉ OTÁZKY 

V minulém čísle Tax News jsme vás také informovali o novinkách týkajících se tuzemského režimu přenesení daňové povinnosti (R-CH). Původní zpráva GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti zveřejněná 11.3.2015 byla aktualizována dodatkem, který od 1.7.2015 upravuje použití režimu R-CH u obilovin a technických plodin. Finanční správa také na svých internetových stránkách zveřejnila reakci GFŘ k některým specifickým oblastem týkajícím se této problematiky a my si na tomto místě představíme některé z nich.

  • Jednou z nich může být například situace, kdy je na jednom daňovém dokladu uvedeno více druhů vybraných výrobků. Jak se bude v tomto případě posuzovat hranice 100 000 Kč pro uplatnění režimu R-CH? Za těchto okolností se sečtou jednotlivé základy daně a s výše zmíněnou hranicí se budou posuzovat jako celek. Je potřeba ovšem upozornit na to, že u všech položek se musí jednat o vybrané zboží. Vysvětlíme si to na jednoduchém příkladu. Bude-li na daňovém dokladu uvedeno například dodání telefonů za 70 000 Kč a videoherních konzolí za 60 000 Kč (u obojího se jedná o vybrané zboží vykazované ve výpisu z evidence pod samostatným kódem), se stotisícovým limitem pro aplikaci R-CH mechanismu se bude poměřovat částka 130 000 Kč (70 000 + 60 000). Kdyby ovšem došlo k dodání vybraného zboží a zboží jiného než vybraného (například místo videoherních konzolí by se jednalo o fotoaparáty), s limitem 100 000 Kč by se poměřovala pouze částka 70 000 Kč, čímž pádem by nedošlo k překročení tohoto limitu a režim R-CH by se neuplatnil.
  • Co se týče vedlejších výdajů, tak dle vyjádření GFŘ by na tyto výdaje, které jsou zahrnuty do celkové ceny zboží, měl být aplikován stejný režim jako na dodávané zboží. V této situaci je potřeba hlídat limit ve výši 100 000 Kč pro uplatňování R-CH režimu. Může totiž nastat situace, kdy cena samotného zboží je těsně pod touto hranicí, nicméně s vedlejšími výdaji již stotisícovou hranici překračuje. V takovém případě dojde k uplatnění R-CH režimu jak u zboží, tak u vedlejších výdajů.
  • Další sporný moment může nastat například v situaci kdy je zboží objednáno jednou objednávkou, ale zboží je dodáváno postupně, přičemž na každou dodávku je vystavován daňový doklad. V takovém případě se limit posuzuje za každou dodávku zvlášť.

petr.hajek@lerika.eu