Již se stalo tradicí, že vás na začátku nového roku seznamujeme s aktuálními daňovými a účetními změnami pro nadcházející rok. Možná jste však zaznamenali, že letošní změny nepřicházejí k 1. lednu 2017, ale v současné době jsou teprve ve stavu projednávání v Poslanecké sněmovně, respektive schvalování v Senátu. Třetí čtení daňového balíčku, jež je pravděpodobně posledním větším zásahem do daňového systému ze strany této vlády, proběhlo v polovině ledna, předpokládaná účinnost je od 1. dubna 2017. S některými změnami se však setkáme se zpětnou účinností již pro zdaňovací období roku 2017.
Kromě výše uvedeného si vás dovolujeme informovat o připravované účtenkové loterii, možnosti zasílání platebních údajů k úhradě daně z nemovitých věcí e-mailem a v neposlední řadě bychom vás rádi upozornili na nejnovější výklad přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací.
NOVELA ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
Mezi změny, které rok 2017 v oblasti daní z příjmů již nepochybně přinese, patří kupříkladu zvýšení limitu pro osvobození od daně z příjmů příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění z 30.000,- Kč na 50.000,- Kč ročně. Poprvé za zdaňovací období 2017 si budou moci daňové subjekty také uplatnit vyšší odpočet od základu daně zaplacených příspěvků na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření, a to namísto současných 12.000,- Kč až 24.000,- Kč ročně, a vyšší odpočet zaplacených příspěvků na soukromé životní pojištění – namísto současných 12.000,- Kč až 24.000,- Kč ročně. V důsledku zvýšení minimální mzdy na 11.000,- Kč se také zvýší maximální hranice slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení. Tuto slevu na dani může poplatník uplatnit ve výši prokázaných výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku až do 11.000 Kč ročně za každé dítě. Tyto změny byly již schváleny dříve a nejsou součástí aktuálně projednávaného daňového balíčku.
Daňový balíček
Se zpětnou účinností pro celé zdaňovací období roku 2017 přinese novela zákona o daních z příjmů skrze daňový balíček zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a další dítě. Toto zvýšení se projeví při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti od počátku účinnosti zákona (předpoklad 1. dubna 2017) a zpětně za celý rok 2017 při ročním zúčtování daně či v daňovém přiznání.
Naopak většina dalších změn bude podle přechodných ustanovení aplikována až pro zdaňovací období začínají po účinnosti novely zákona, tedy prakticky až od roku 2018 (v případě subjektů, které mají zdaňovací období kalendářní rok).
Jednou z těchto změn je například omezení maximální hranice pro uplatnění paušálních výdajů fyzických osob na současnou polovinu. Paušální výdaje tak budou moci být uplatňovány za zdaňovací období roku 2018 v těchto výších:
- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, nejvýše však do částky 800.000,- Kč;
- 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše však do částky 600.000,- Kč;
- 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však do částky 300.000,- Kč;
- 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše však do částky 400.000,- Kč.
Poslanecká sněmovna také schválila zrušení zákazu uplatnění slevy na dani na vyživovaného druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti pro osoby samostatně výdělečně činné uplatňující výdaje paušálem, jejichž dílčí základy daně z podnikání a nájmu převyšují 50 % celkového základu daně (současná úprava § 35ca ZDP). Dle přechodných ustanovení si tyto OSVČ budou moci uplatnit výše uvedenou slevu a daňové zvýhodnění již za zdaňovací období 2017.
Návrh zákona bude nyní projednán Senátem. Navrhovaná účinnost je od 1. dubna 2017, avšak jak jsme již upozorňovali, některé změny budou fakticky použitelné již od 1. ledna 2017 a některé až od 1. ledna 2018.
V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice vám rádi poskytneme příslušnou podporu.
ZMĚNY V OBLASTI DPH
Poslední výraznější změnou v zákoně o dani z přidané hodnoty bylo snížení sazby u stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů z 21 % na 15 % od 1. prosince 2016. V polovině prosince schválil Senát také přeřazení dodání novin do snížené sazby 10 %. Plánovaná účinnost této změny byla 1. ledna 2017, záměr však vetoval prezident Miloš Zeman. Poslanecká sněmovna toto veto dne 10. ledna 2017 přehlasovala a změna začne být účinná od dne vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Změny obsažené v daňovém balíčku pro rok 2017 s plánovanou účinností od 1. dubna 2017 jsou spíše upřesňujícího charakteru. Ze schválených změn jmenujme například
- Zrušení odlišné úpravy DPH pro subjekty uskutečňující aktivity prostřednictvím společnosti bez právní subjektivity. I pro tyto subjekty by tedy měla platit standardní pravidla DPH.
- Jednorázová úprava odpočtu daně, respektive vrácení uplatněného odpočtu DPH u dlouhodobého majetku i v případě zničení, ztráty či odcizení.
- Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku například o poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci.
ÚČTENKOVÁ LOTERIE
Pod názvem Účtentovka představilo Ministerstvo financí koncept připravované účtenkové loterie. Účtenky, jež budou moci zákazníci zasílat jak prostřednictvím webové služby, tak pomocí mobilní aplikace, budou slosovány k 15. dni každého měsíce. Výhercům bude rozdělováno od 20 do 30 tisíc věcných i peněžitých výher měsíčně, ročně v hodnotě za 65 milionů korun. Spuštění loterie je naplánováno na polovinu letošního roku.
EET – ZMĚNA PRO E-SHOPY A MALÉ PODNIKATELE SE NEKONÁ
První vlna elektronické evidence tržeb je již v běhu více než měsíc a téměř do poslední chvíle jejího počátku to vypadalo, že zákon již zná svou konečnou podobu.
Sporným bodem zákona (respektive metodického pokynu k zákonu) se však postupně stávala povinnost evidence tržeb také v případě bezhotovostních plateb přes platební brány, zjednodušeně řešeno transakce, s nimiž se setkáváme při nákupu přes e-shopy (počátek evidence dle zákona od 1. března 2017). Ve vztahu k e-shopům vydalo v polovině listopadu Generální finanční ředitelství informace a pravidla, v němž obecně potvrdilo, že v případě bezhotovostních převodů se jedná o evidovanou tržbu vždy, kdy k převodu peněžních prostředků dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, tedy prostřednictvím obchodníka, který má tržbu evidovat. S odkazem na platební brány GFŘ v této zprávě uvedlo, že jsou to právě poskytovatelé platebních služeb, kdo by měl vědět, jaké platební služby v konkrétním případě poskytují, a na poplatníkovi je, aby si tuto informaci zjistil. Poskytovatel by tedy měl být schopen obchodníkovi sdělit, zda k peněžním tokům, které probíhají, dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce a obchodník na základě toho může vyhodnotit, zda se jedná o evidovanou tržbu či nikoliv. V případě pochybností může poplatník požádat správce daně o závazné posouzení. Zároveň v této zprávě GFŘ potvrdilo, že evidenci tržeb nepodléhají převody z účtu na účet, inkasa a vklady peněžních prostředků na účet u bank, spořitelen a jiných platebních institucí.
O necelý týden později se ministr financí Andrej Babiš rozhodl, že platby, které přijímají e-shopy, ze zákona vyjme. Pokusil se tak učinit prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který podal dodatečně po druhém kole hlasování o již zmíněném daňovém balíčku. Poslanecká sněmovna však tyto změny v rámci třetího čtení daňového balíčku zamítla.
Stejně tak byla zamítnuta také další změna bodu zákona o EET, jež byla častým předmětem sporů – tudíž povinnost evidence tržeb pro malé živnostníky. Ministr financí ve snaze vyhovět stížnostem navrhl vyjmout poplatníky daně, kteří platí (nebo budou platit) tzv. paušální daň a jejichž roční výše příjmů v posledních 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla částku 250.000,- Kč.
Nutno poznamenat, že možnosti dodatečně zasáhnout do zákona o evidenci tržeb se rozhodli využít také někteří další poslanci a součástí pozměňovacích návrhů tak bylo například zrušení evidence pro bezhotovostní tržby i v případě platby kartou u obchodníka v prodejně, zrušení povinnosti evidence tržeb pro fyzické osoby s ročními příjmy do 414.000,- Kč a zrušení evidence tržeb pro farmářské trhy či pro OSVČ mající tržby z vedlejší činnosti. Žádná z těchto změn však Poslaneckou sněmovnou neprošla a zdá se nepravděpodobné, že by se k nim poslanci do počátku druhé fáze zavedení EET pro malo- a velkoobchody vraceli.
DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ: ZASÍLÁNÍ PLATEBNÍCH ÚDAJŮ E-MAILEM
S počátkem zdaňovacího období 2017 Finanční správa zavedla novinku v podobě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Služba je určena pro ty poplatníky, kterým jsou v současné době zasílány údaje o placení daně prostřednictvím složenky. Není tedy určena pro právnické osoby s datovou schránku a pro poplatníky daně, kteří mají zřízenou platbu daně prostřednictvím SIPO.
Služba spočívá v každoročním zasílání kompletní informace s údaji pro placení daně ve formátu PDF na jednoznačně určenou e-mailovou adresu. Tuto adresu poplatník uvede v žádosti na předem určeném tiskopise, kterou podá na místně příslušný finanční úřad (pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí podat vyplněnou žádost na každý finanční úřad zvlášť) do 15. března daného zdaňovacího období. Podá-li poplatník žádost později, budou mu údaje k placení daně zaslány e-mailem až od dalšího zdaňovacího období.
TAX ALERT: DODATEK K PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI U POSKYTNUTÍ SLUŽBY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ
Na počátku listopadu minulého roku jsme vás prostřednictvím TAX ALERT informovali o rozšíření přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací. Generální finanční ředitelství o měsíc později na základě četných dotazů daňových poplatníků vydalo dodatek k původně vydané Informaci, ze kterého pro daňovou praxi vyplývají odlišné závěry.
Režim přenesení daňové povinnosti u služeb elektronických komunikací (telefonní poplatky, Internet a podobné služby) se použije jen v případě, pokud poskytoval i příjemce služby je plátce daně z přidané hodnoty, a navíc musí být poskytovatel i příjemce služby pro účely dané transakce podnikatelem v elektronických komunikacích. Předpokladem tedy je, že oba subjekty se chovají jako podnikatelé v elektrotechnických komunikací a mají ze zákona povinnost být vedeni v Evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích. Nákup a prodej služeb elektronických komunikací je tedy prováděn soustavně za účelem dosažení zisku.
Z uvedeného vyplývá, že všechny subjekty, které služby elektronických komunikací sice dále přefakturovávají, ale nečiní tak vlastním jménem v rámci podnikatelské činnosti a za účelem dosažení zisku (jsou tedy pouhými zprostředkovateli), nemají povinnost uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti. Poskytovatelé komunikačních služeb jim nadále budou vystavovat fakturu s DPH a příjemce bude mít nárok na odpočet daně. Režim přenesení daňové povinnosti se tedy při splnění výše uvedených podmínek neuplatní v těchto případech:
- příjemce služby je sám koncovým uživatelem,
- příjemce služby umožňuje spotřebu služeb dalšímu koncovému uživateli, tedy například zaměstnanci, dceřiné společnosti, nájemníkovi či jinému subjektu (např. free wifi),
- příjemce služby přefakturovává služby ve stejné výši bez přirážky (to je 1:1).
katerina.navratilova@lerika.eu
ČESKÝ SOUD ROZHODL VE VĚCI POUŽITÍ METODY NÁKLADŮ A PŘIRÁŽKY
Nejvyšší správní soud České republiky ve svém nedávném rozsudku rozhodoval o uznatelnosti daňové ztráty, kterou vykázala společnost zabývající se výrobou kabelových sad a komponentů.
Tato česká společnost poskytovala služby výroby kabelových sad a komponent formou práce ve mzdě, přičemž vyráběné množství, kvalita i druh výrobků byl odvislý výhradně od pokynů mateřské firmy se sídlem v Německu. Ceny poskytovaných služeb byly stanoveny metodou nákladů a přirážky (Cost Plus Method) a odpovídaly zpracované transfer pricingové dokumentaci. Ceny přitom vycházely z plánovaného rozpočtu, aniž by byly upravovány podle skutečně dosažených finančních výsledků. Avšak vzhledem k tomu, že v roce 2008 v souvislosti s ekonomickou krizí bylo využití kapacity výrobce extrémně nízké, cena stanovená na základě plánu výrobci nepokryla fixní náklady a výrobce tím pádem vykázal daňovou ztrátu.
Správce daně zpochybnil tuto daňovou ztrátu a provedl vlastní analýzu ziskových přirážek ve vybraných srovnatelných podnicích. Na základě toho poté správce daně přepočítal základ daně poplatníka, přičemž jako referenční použil nejnižší zjištěnou cenovou přirážku.
Poplatník argumentoval tím, že daňová ztráta byla důsledkem objektivních tržních podmínek a jako taková by měla být posuzována jako nezaviněná. Kasační stížnost poplatníka byla nicméně ze strany NSS zamítnuta s tím, že metoda nákladů a přirážky je předně určena pro výrobce nesoucí nízké riziko. Za druhé, NSS dal za pravdu správcům daně v tom, že výrobce, jehož funkcí je pouze rutinní výroba dle podmínek zadaných mateřskou společností, by neměl nést riziko využití kapacit a toto riziko by mělo negativně ovlivnit pouze bilanci mateřské společnosti. S ohledem na to by výrobce mohl vykázat ztrátu jen v případě, kdyby na jeho straně docházelo ke zvýšení vícenákladů z důvodu snížení efektivity práce. Nejvyšší správní soud také podpořil postup a metody finančních úřadů ve věci provedených mezipodnikových srovnání v komerčních databázích (včetně databáze AMADEUS).
Z našeho pohledu tento judikát ukazuje rychle se zvyšující sofistikovanost českých daňových orgánů a orgánů soudní moci ve věci převodních cen. Naše hlavní poznatky shrnujeme níže:
- V případě, že neexistuje spolehlivý základ pro použití metody srovnatelné nezávislé ceny, je použití jiné metody (na základě dosažené marže) oprávněné. NSS dospěl k tomuto závěru na základě základních ekonomických principů, aniž by se odvolával na metodiku převodních cen OECD;
- Nejpříznivějším závěrem pro daňové poplatníky ve vztahu k převodním cenám je skutečnost, že finanční správa přistoupila k doměření základu daně a daně dle nejnižší hodnoty zjištěného plného rozpětí ziskové přirážky. Tento příznivý postup by pravděpodobně v mnoha jiných zemí nebyl uplatněn (běžnější je doměření k mediánu);
- Stanovení ziskových přirážek založené na rozpočtu bez následných úprav podle aktuálních dosažených finančních výsledků není akceptovatelné v těch případech, kdy rizika přebíraná jednou stranou neodpovídají jejímu funkčnímu profilu;
- NSS dal ve svém rozsudku jednoznačně přednost skutečné povaze transakcí před jejich formálním vyjádřením a upřednostnil tak ekonomickou podstatu transakcí se spojenými osobami.
David Zářecký
https://nl.linkedin.com/in/david-zarecky/cs