V prázdninovém čísle Tax News si blíže představíme vybrané novinky v oblasti daně z přidané hodnoty, které připravuje vláda Bohuslava Sobotky, v krátkosti budeme věnovat novele zákona o omezení plateb v hotovosti, neměli bychom opomenout ani stanovisko Ústavního soudu vztahující se k omezení slevy na poplatníka pro pracující důchodce a v neposlední řadě zmíníme i neméně důležité zjednodušení komunikace poplatníků s finanční správou.
Tax NEWS červenec – srpen 2014
NOVINKY V OBLASTI DPH
V návaznosti na podpis koaliční smlouvy mezi KDU-ČSL, hnutím ANO a ČSSD ze dne 13. ledna 2014 přichystala současná vláda některé významné změny, které se dotknou daně z přidané hodnoty.
- Mezi nejvýznamnější změny v oblasti DPH patří bezesporu návrh na zavedení druhé snížené sazby daně ve výši 10% aplikované na knihy, léky a nenahraditelnou dětskou výživu. Původní snížená 15% sazba daně, ale i současná základní 21% sazba daně zůstane zachována. Tento návrh byl v poslanecké sněmovně projednáván 17.7.2014, přičemž samotný schvalovací proces je naplánován na září tohoto roku. Původní myšlenka na sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na úrovni 17,5% s datem účinnosti od 1.1.2016 byla tímto záměrem opuštěna.
- Jedno z dalších chystaných opatření, které by mělo eliminovat daňové podvody je zavedení povinnosti podávat kontrolní výkaz k dani z přidané hodnoty, a to od 1.1.2016. Podstatou kontrolního výkazu je zaevidování údajů vztahujících se k daňové povinnosti za účelem zlepšení efektivity výběru daní. Obdobný model funguje od 1.1.2014 i na Slovensku a nutno dodat, že tamější správci daně si tento krok pochvalují, neboť se díky němu zvýšil počet odhalených daňových úniků.
- 23.7.2014 Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o DPH, která je přímou reakcí na směrnici 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, která novelizuje směrnici 2006/112/ES, o společném systému DPH. Tato novela se týká místa plnění při poskytování služeb. Při poskytování například telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani je v současné době místo plnění posuzováno podle státu usazení poskytovatele služby. Následně je služba v tomto státě i zdaněna. Od 1.1.2015 bude výše zmíněná situace posuzována odlišně, neboť za místo plnění bude považováno místo, kde je usazen příjemce služby. Podle současné právní úpravy by se poskytovatel služby v této zemi musel registrovat za plátce a odvést zde DPH, což by pro něho představovalo jistou administrativní zátěž. Proto bude od 1.1.2015 poskytovatelům usazeným v EU umožněn zvláštní režim, díky němuž bude poskytovatel služby moci odvést zahraniční DPH bez nutnosti registrace za plátce v tomto zahraničním státě. Toto umožní elektronický portál spravovaný českou daňovou správou, který bude zároveň propojen se systémy daňových správ ostatních členských států EU.
- Další chystanou změnou je upuštění od návrhu na snížení limitu obratu pro registraci plátců z 1 mil. Kč na 750.000 Kč. Tento záměr byl plánován v souvislosti s nenaplněnou realizací projektu jednoho inkasního místa s datem účinnosti od 1. ledna 2015. I nadále by tak zůstal v platnosti registrační limit ve výši 1 mil. Kč.
ZMĚNA ZÁKONA O OMEZENÍ PLATEB V HOTOVOSTI
Nyní si v krátkosti představíme další z řady daňových novinek, a tou je úprava podmínek pro hotovostní platby. Tato změna má dopady i do zákona o DPH, kde nemalou měrou ovlivňuje například institut ručení za nezaplacenou DPH. Novela zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, která byla Poslaneckou sněmovnou schválena 9.4.2014, totiž snižuje limit od kterého je poskytovatel platby povinen využít bezhotovostního styku ze stávajících 350.000 Kč na 270.000 Kč. S touto úpravou souvisí i povinnost příjemce zdanitelného plnění ručit za nezaplacenou daň z přidané hodnoty v případech, kdy je platba poskytnuta zcela nebo z části bezhotovostní formou na jiný účet, než je účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn.
Pokud totiž úplata za zdanitelné plnění překračuje dvojnásobek částky uvedené ve výše zmíněném zákoně o omezení plateb v hotovosti a zároveň tato úplata směřuje na nezveřejněný nebo na zahraniční bankovní účet, stává se odběratel ručitelem. Limit se tedy pro tyto transakce snižuje ze současných 700 000 Kč na 540 000 Kč.
V novele zákona o omezení plateb v hotovosti jsou obsaženy i další neméně důležité změny. Dochází například k modifikaci definice platby. Ponovu je platba chápána jako předání nebo převedení peněžních prostředků. Touto úpravou se napravuje nepřesnost současného znění zákona, kdy se za platbu považuje pouze úhrada již existujícího závazku. Až doposud tedy zákon nepokrýval ty platby, které vznikají teprve při předání peněžních prostředků, typicky například formou daru nebo půjčky. Změny se dotýkají taktéž i podmínek pro přijetí platby. Příjemce platby je povinen nepřijmout platbu, jejíž výše překračuje limit, jestliže nebyla provedena bezhotovostně.
ZRUŠENÍ OMEZENÍ SLEVY NA POPLATNÍKA PRO PRACUJÍCÍ STAROBNÍ DŮCHODCE
1.1.2013 vstoupil v platnost daňový protischodkový balíček ve formě zákona č. 500/2012 Sb., který mimo jiné stanovil, že daň nelze snížit o slevu na poplatníka u starobních důchodců, kteří k 1. lednu zdaňovacího období pobírají důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Ovšem už od počátku své existence tento kontroverzní krok zákonodárců vzbuzoval vášnivé diskuze nejen mezi starobními důchodci, kteří byli touto právní úpravou dotčeni nejvíce, ale i mezi širokou veřejností. Výsledkem toho podala skupina senátorů dne 12.6.2013 Ústavnímu soudu návrh na zrušení omezení slevy na poplatníka pro pracující starobní důchodce. Senátorům předkládajícím tento návrh se nelíbil zejména fakt, že tímto omezením dochází k neopodstatněnému znevýhodnění pracujících důchodců ve srovnání s osobami, které starobní důchod nepobírají. Na rozuzlení celého sporu jsme si museli počkat až do 30. července roku 2014. Ústavní soud v tento den zveřejnil svoje rozhodnutí, v němž se ztotožnil s návrhem skupiny senátorů a anuloval původní ustanovení omezující použití slevy na poplatníka u pracujících starobních důchodců.
Abychom blíže pochopili argumentaci senátorů potažmo ústavních soudců, nahlédneme do důvodové zprávy k zákonu č. 500/2012 Sb., která omezení slevy na poplatníka pro pracující důchodce zavedla. Zde se vychází ze základní myšlenky, kdy je určité životní minimum pracujícím poživatelům starobního důchodu zprostředkováno právě prostřednictvím nezdaněného starobního důchodu. Skupina senátorů zpochybňovala přípustnost této právní úpravy, neboť podle nich mezi pobíráním starobního důchodu a výdělečnou činností neexistuje žádná věcná souvislost. Zamezením využití slevy na poplatníka byla pracujícím poživatelům starobního důchodu upřena část výtěžku z jejich výdělečné činnosti, což ale nemá žádnou spojitost s tím, že byli zároveň příjemci starobního důchodu, protože splnili všechny zákonné podmínky pro jeho výplatu. Navrhovatelé tak měli za to, že napadené ustanovení vykazuje značné prvky disproporcionality. Dalším důležitým činitelem posilujícím názory o neústavnosti tohoto řešení je i faktor času. Pro vznik nároku na uplatnění slevy na poplatníka byl totiž klíčovým momentem stav k 1. lednu příslušného kalendářního roku. V případě, že by poživatel starobního důchodu byl zaměstnán kupříkladu pouze v měsíci lednu, ztratil by možnost uplatnit celou roční výši slevy na dani. V tomto bodě se tak základní sleva odlišuje od ostatních zákonných slev na dani uvedených v § 35ba odst. 3) zákona o daních z příjmů, které jsou uplatnitelné po jednotlivých kalendářních měsících, ve kterých je vykonávána výdělečná činnost. Tato skutečnost tak jen posilovala disproporční účinky dosud platné legislativy.
Jelikož v současnosti neexistuje žádný právní předpis zakazující souběh výdělečné činnosti s požíváním starobního důchodu, dosažení důchodového věku nezakládá žádnou povinnost ukončit výdělečnou činnost, a tím pádem neexistuje ani žádný racionální důvod, proč by výdělečně činní starobní důchodci měli být z daňového hlediska situováni do horšího postavení, než ostatní daňoví poplatníci. Doposud platná právní úprava, která omezovala použití základní slevy na dani u pracujících starobních důchodců, se jevila poněkud nesystémově i z jiného úhlu pohledu. Mám na mysli ustanovení § 34 odst. 4) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Nejenom, že tento paragraf souběžný výkon výdělečné činnosti s pobíráním starobního důchodu nijak nepostihuje, ale dokonce ho odměňuje. Při splnění určitých podmínek má totiž takto konající poplatník nárok na zvýšení důchodového výpočtového základu o 0,4 % za každých 360 kalendářních dnů, ve kterých nepřetržitě existoval výše zmíněný souběh. Máme tak zde situaci, kdy na jedné straně zákon o dani z příjmů souběžný výkon výdělečné činnosti s pobíráním starobního důchodu daňově sankcionoval, ale na straně druhé se tento souběh v zákoně o důchodovém pojištění těšil své podpoře. Skupina senátorů mimo jiné argumentovala tím, že takto nastavená právní úprava je i daňově neefektivní, neboť jediná šance pro pracující důchodce, jak se vyhnout vyšší míře zdanění, bylo ukončení výdělečné činnosti. Tímto krokem mohli uplatnit nárok na onu základní slevu, ovšem stát navíc přišel i o výnos z daně z příjmu, ale také o odvody z pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení.
Ústavní soudci ve svém nálezu vznesli navíc také kritiku na čtyřdenní legisvakanční lhůtu nutnou k tomu, aby se příjemci této nové právní normy mohli seznámit s jejím obsahem a přizpůsobili jí své ekonomické aktivity. Dle jejich názoru byla její délka v souvislosti s takto zásadní úpravou legislativy nedostatečná a shledali ji jako protiústavní. Díky tomuto rozhodnutí Ústavního soudu si tak všichni pracující důchodci budou moci za zdaňovací období roku 2014 uplatnit slevu na dani, a to bez ohledu na to, zda k 1. lednu roku 2014 pobírali starobní důchod, či nikoli.
ZJEDNODUŠENÍ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE S FINANČNÍ SPRÁVOU
Počátkem července roku 2014 spustila Finanční správa ČR na svých internetových stránkách novou aplikaci, která poplatníkům usnadňuje elektronickou komunikaci. Ověření poplatníkovy identity zde probíhá prostřednictvím přihlášení do jeho datové schránky (kterou zcela zdarma zřizuje Ministerstvo vnitra ČR). Tímto krokem dojde k podepsání elektronické zprávy a následně již nic nebrání v jejím odeslání. Správce daně si tak díky napojení na registr plátců může snadno on-line ověřit identitu podávajícího. Samotná aplikace elektronických formulářů je dostupná na Daňovém portálu finanční správy: www.daneelektronicky.cz. Před odesláním příslušného formuláře postačí zaškrtnout volbu „Ověření identity přihlášením do datové schránky“.
Díky tomuto vylepšení ze strany Finanční správy ČR tak uznávaný elektronický podpis nebude zapotřebí, což daňoví poplatníci jistě ocení, protože proces zřízení elektronického podpisu je pro běžného uživatele přeci jen poněkud zdlouhavější úkon. Nejprve je potřeba absolvovat určité administrativní kroky spojené s podáním žádosti a následně je nutno instalovat samotný certifikát na konkrétní počítač.
Prostřednictvím Daňového portálu je zprostředkováno také nahlížení do daňových informačních schránek, které na rozdíl od datových schránek umožňují přístup i k elektronickým spisům vedených daňovou správou. Ke zřízení přístupu do daňové informační schránky je potřeba i nadále nejprve podat žádost, nicméně tu lze již po novu podat elektronicky přímo z prostředí Daňového portálu právě prostřednictvím ověření identity přihlášením do datové schránky.
V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice Vám rádi poskytneme příslušnou podporu.