Tax NEWS červenec-srpen 2013

Připravili jsme pro Vás naše prázdninové číslo daňových novinek. Věříme, že uvedené informace pro vás budou zajímavé. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte, prosím, kdykoli kontaktovat.

Tax NEWS červenec-srpen 2013

 

ZMĚNY DAŇOVÝCH ZÁKONŮ – REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA

Poslanecká sněmovna schválila ve 3. čtení návrh rekodifikačních novel daňových zákonů (tisk 1004) a návrh nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí (tisk 1003). Nyní by tyto návrhy měl projednat Senát.

Tisk 1004 přináší terminologické změny do všech daňových zákonů, obsahuje však i celou řadu věcných změn. Z nejvýznamnějších změn daně z příjmů bychom chtěli zmínit osvobození veškerých podílů na zisku, integraci daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů nebo prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky.

U daně z přidané hodnoty bychom chtěli zmínit zejména změnu osvobození při dodání pozemku. Pozemek, na kterém je umístěna stavba, bude nově sledovat osud této stavby, tzn. bude i pro něj platit lhůta pět let od kolaudace, kdy bude dodání tohoto pozemku povinně podléhat dani z přidané hodnoty. Po uplynutí pěti let od kolaudace se uplatní osvobození (stejně jako u stavby), pokud dodavatel nevyužije možnost dodání pozemku zatížit daní.

Návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí (tisk 1003) přináší zejména následující změny:

  • Poplatníkem daně při úplatném převodu nemovitosti bude nabyvatel, nikoliv převodce;
  • Ruší se osvobození vkladů nemovitostí do základního kapitálu obchodních společností a družstev;
  • Základem daně bude nabývací hodnota snížená o uznatelné výdaje. Způsob stanovení nabývací ceny se však mění, tak aby se snížil počet situací, kdy je nutné mít znalecký posudek.

O dalším vývoji vás budeme informovat.

 

INTERPRETACE NÚR i26 – SLEVY Z POŘIZOVACÍ CENY DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU

Slevy z pořizovací ceny

Národní účetní rada vydala interpretaci číslo I26, ve které se zabývá slevami z pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku, které byly poskytnuty v následujících účetních obdobích po uvedení majetku do užívání.

Jedním z případů následné změny pořizovací ceny majetku je poskytnutí slevy dodavatelem v některém z následných období. Sleva z ceny by přitom měla být účtována proti položce, se kterou věcně souvisí. Při neexistenci jiných důvodů se má za to, že sleva souvisí s majetkem jako takovým a měla by být účtována proti pořizovací ceně tohoto majetku (např. sleva z důvodu pozdního uvedení do provozu).

V praxi však mohou nastat případy, kdy je poskytnuta následná sleva z ceny majetku, která se vztahuje k nákladům, které byly vykázány ve výsledovce (např. sleva jako kompenzace ztrát z důvodu nefunkčního majetku způsobeného dodavatelem). V tomto případě může účetní jednotka vyhodnotit, že vztah slevy k nákladům je natolik zřejmý, že z důvodu poctivého obrazu je vhodnější jí účtovat na výsledkové účty.

Interpretace dále řeší, zda by v případě zaúčtování slevy jako snížení pořizovací ceny majetku mělo dojít k úpravě dosud zaúčtovaných oprávek či nikoliv. Pokud se nejedná o chybu při účtování v minulých obdobích a účetní jednotka získala na slevu nárok až v běžném období, NÚR doporučuje neměnit hodnotu dosavadních oprávek, ale v návaznosti na změnu zůstatkové ceny majetku přehodnotit pouze budoucí odpisy.

V každém případě je vhodné, aby účetní jednotka svou účetní metodiku použitou při zohlednění slevy z ceny majetku popsala v příloze k účetní závěrce.

Celé znění interpretace NÚR naleznete na následujícím odkazu: http://www.nur.cz/content/view/302/40/

Následná dotace na dlouhodobý majetek

V návaznosti na uvedenou interpretaci bychom ještě chtěli zmínit návrh interpretace NÚR číslo NI-43, který se zabývá následným získáním dotace na dlouhodobý majetek. Přestože konečná verze tohoto návrhu ještě nebyla schválena a vydána, jedná se o relativně častou problematiku řešenou při pořízení majetku a my bychom vás chtěli alespoň stručně seznámit s jejím zněním.

Návrh NI-43 řeší situaci, kdy účetní jednotka měla zažádáno o dotaci, ale před zařazením majetku do užívání neúčtovala o nezpochybnitelném nároku na dotaci a nesnížila pořizovací cenu tohoto majetku.

Pokud účetní jednotka nemůže prokázat, že neměla nezpochybnitelný nárok na dotaci v době pořízení a zařazení majetku od užívání, je nevykázání pohledávky z titulu dotace chybnou a je nutné opravit starý rok v účetnictví. Oprava se zaúčtuje v běžném období jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého majetku (o částku dotace), snížení oprávek a zvýšení nerozděleného zisku minulých let. Minulý rok je nutné opravit i v daních podáním dodatečného daňového přiznání.

Pokud účetní jednotka prokáže, že podle dostupných informací se v roce pořízení majetku nebylo možné předpokládat, že dotace bude prakticky s jistotou obdržena, její získání v následujícím období je považováno za změnu odhadu. Nejedná se o chybu a příjem dotace, její zúčtování snížením pořizovací ceny majetku je účtováno jako operace běžného období a dodatečné daňové přiznání se nepodává. V účetnictví se nadále odpisuje ze snížené pořizovací ceny (původně zaúčtované odpisy se nemění) a pro daňové odpisy se jedná o „změněnou vstupní cenu“ z jiných důvodů, než je technické zhodnocení.

O schválení uvedeného návrhu interpretace či jeho případných změnách vás budeme informovat.

Celé znění návrhu interpretace NÚR naleznete na následujícím odkazu: http://www.nur.cz/content/category/8/14/41/

 

NÁKLADY SPOJENÉ SE ZÍSKÁNÍM INVESTIČNÍ DOTACE 

Ještě jednou se vrátíme k oblasti investičních dotací a jejich vlivu na vstupní cenu dlouhodobého majetku, tentokrát z pohledu nákladů vynaložených poplatníkem na získání investiční dotace. Touto problematikou se zabýval koordinační výbor Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství.

Cílem koordinačního výboru bylo specifikovat, jakým způsobem účetně (a následně daňově) zacházet s náklady spojenými se získáním investiční dotace (tj. dotace na pořízení nového hmotného majetku). Většinou se jedná o externí náklady od specializovaných společností, které se zaměřují na tuto oblast a za svoje služby fakturují odměnu za získání dotace. V některých případech je odměna účtována i v případě, kdy dotace není získána.

Uvedené náklady nejsou výslovně zmíněny v příkladném výčtu nákladů, které jsou součástí ocenění investice (§ 47 odst. 1 vyhlášky 500/2002 Sb.) ani v příkladném výčtu nákladů, které součástí ocenění nové investice nejsou (§ 47 odst. 2 vyhlášky 500/2002 Sb.).

Tyto náklady se vztahují k vlastní dotaci a nikoliv k pořizovanému majetku. Nejedná se tedy o výdaj související s pořízením majetku a měl by být zaúčtován do provozních nákladů.

Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době zákon o účetnictví ani provádějící vyhláška tento typ nákladů výslovně neřeší, neměl by být zpochybňován ani postup, kdy uvedené náklady budou aktivovány do vstupní ceny majetku. Záleží na rozhodnutí poplatníka a jeho vnitřních předpisech.

Z pohledu daní by zvolené účetní řešení mělo být plně daňově relevantní. To znamená, že pokud se účetní jednotka rozhodne, že uvedené náklady budou zvyšovat vstupní cenu investice, bude tato zvýšená vstupní cena plně daňově relevantní. Pokud budou uvedené výdaje účtovány do účetních nákladů, budou tyto účetní náklady plně daňově uznatelné. To platí i v případě, že dotace nebude získána.

Pracovníci Generálního finančního ředitelství s uvedenými řešeními souhlasili.

 

OPRAVY PROVEDENÉ V RÁMCI INVESTIČNÍ AKCE  

Závěrem našich „majetkových“ tax news bychom chtěli upozornit na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ve kterém opětovně judikoval (rozhodnutí NSS čj. 8 Afs 65/2012 – 41 a 8 Afs 66/2012 – 29), jakým způsobem je třeba nahlížet na náklady na opravy vynaložené v souvislosti s investiční akcí.

Poplatník přestavěl budovu, která původně sloužila jako prodejna, na alergologickou ambulanci a ordinaci lékařů. Práce provedené na budově měly charakter technického zhodnocení (např. byly přesunuty příčky, změněny rozměry a počet oken, apod.). V rámci této investiční akce byla zároveň opravena střecha budovy, která byla zaúčtována do provozních nákladů poplatníka.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že pokud veškeré stavební úpravy byly prováděny v rámci jedné stavební akce (tj. v rámci stavebních prací, které tvoří z hlediska věcného i časového rozsahu i z hlediska jejich účelu jeden celek) směřující ke změně technických parametrů a způsobu využití nemovitosti, není nutné zkoumat charakter každé dílčí jednotlivé úpravy, tj. zda některá dílčí stavební činnost mohla být opravou.

Poplatník měl prokázat, že oprava střechy nesouvisela s ostatními provedenými pracemi, které měly charakter technického zhodnocení. Poplatník však tuto skutečnost neprokázal.

Máte-li zájem o podrobnější informace k výše uvedenému, neváhejte se obrátit na autora článků.

alena.kucerova@lerika.eu