V březnovém čísle Tax News si blíže představíme některé novinky týkající se elektronické komunikace mezi daňovými subjekty a finanční správou. Tato úprava je součástí novely daňového řádu, která 24. 9. 2014 prošla ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Dále se budeme věnovat novele zákona o dani z nemovitých věcí, podíváme se na aktuální stav návrhu Ministerstva financí na elektronickou evidenci tržeb a zmíníme se také o zaměření daňové správy na kontrolu převodních cen.
POVINNOST ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE SE SPRÁVCEM DANĚ
Od 1. 1. 2015 dochází k rozšíření povinnosti elektronické komunikace se správcem daně. Podání výhradně v elektronické podobě bude nově povinen učinit daňový subjekt nebo jeho zástupce, který má zpřístupněnu datovou schránku nebo subjekt, který má zákonem stanovenu povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zároveň se musí jednat o tzv. formulářová podání – přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, hlášení o vyúčtování, řádná a dodatečná daňová přiznání. Elektronickou formou tak bude nutné podávat například přiznání k dani z příjmů za rok 2014, neboť tato podání budou učiněna až po začátku účinnosti novelizovaného zákona (1. 1. 2015). Otázkou však zůstává, zdali ve skutečnosti dojde k rozšíření okruhu subjektů, který budou nuceni tuto novou povinnost plnit, či nikoliv. Na straně jedné zde máme výše zmíněné podmínky, na straně druhé však došlo v daňovém řádu k drobné lingvistické úpravě, kdy bylo slovo „zřízena“ nahrazeno slovem „zpřístupněna“. Tato nenápadná změna má za následek, že povinnosti elektronické komunikace se kromě osob, které datovou schránkou vůbec nedisponují, fakticky vyhnou i ty osoby, které datovou schránku sice zřízenou mají, ale nemají jí aktivovanou. Kdo se tak bude chtít povinnosti elektronické komunikace vyhnout, může si datovou schránku nechat deaktivovat (platí pouze za předpokladu, že datová schránka byla původně zřízena na dobrovolné bázi). Stačí se zastavit na kterékoliv pobočce Czech POINTu. Datová schránka bude znepřístupněna nejpozději třetí pracovní den od podání žádosti. V případě, že byla datová schránka znepřístupněna dvakrát během uplynulého roku, je možné ji opětovně zpřístupnit nejdříve uplynutím jednoho roku od jejího posledního znepřístupnění.
Výše zmíněná podání musí být správci daně odeslána ve stanovené struktuře a formátu a to prostřednictvím datové schránky nebo prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu. Podání prostřednictvím tohoto druhého kanálu bude moci být učiněno buď ověřením identity podatele stejným způsobem, kterým se přihlašuje do své datové schránky, anebo bude muset být podání podepsáno uznávaným elektronickým podpisem. Všechny tyto způsoby jsou možné. V případě nedodržení výše zmíněné povinné formy elektronické komunikace správce daně automaticky uloží pokutu ve výši 2.000,- Kč za každé jednotlivé podání. Pokud by daňový subjekt nesplněním této povinnosti závažným způsobem ztěžoval správu daní, může mu být uložena pokuta až do výše 50.000,- Kč.
DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ – NOVINKY
Dne 26. ledna 2015 byla prezidentem republiky Milošem Zemanem podepsána novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, která upřesňuje některé nejasné pasáže tohoto zákona. Samotná účinnost této novely se díky pozměňovacím návrhům Senátu a Poslanecké sněmovny odsunula až na 1. leden 2016. Je zde ovšem jedna výjimka a tou je ustanovení týkající se pokuty za opožděné tvrzení daně na daň nižší, které nabývá účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů. Nyní si představme některé konkrétní novinky.
- V souvislosti se správou daně můžeme zmínit například upuštění od povinnosti podávat daňové přiznání v případech, kdy lhůta, po kterou byly nemovité věci osvobozeny od daně z nemovitých věcí, již uplynula.
- Další úprava spočívá například ve zpřesnění podmínek pro užití koeficientů 1,22 a 1,2 v § 10 odst. 3 písm. a). Koeficient 1,22 bude možno uplatnit pouze u jednotek umístěných v bytových domech, jejichž součástí je i podíl na společném pozemku. Nebudou-li splněny tyto podmínky, použije se koeficient ve výši 1,2 a pozemek bude zdaňován v rámci daně z pozemků.
- Došlo také na vyjasnění situace ohledně osvobození od daně, které se váže na změnu systému vytápění. Pětiletý osvobozující test se po změně vytápěcího systému nepoužije v případech přímého spalování biomasy a v situacích, kdy se budova nebo jednotka, která je centrálně vytápěná, odpojí od systému dálkového vytápění.
- Další novinka se týká zdanitelných staveb a jednotek zařazených v obchodním majetku podnikatele. V takovém případě je na ně pro účely daně z příjmů nahlíženo jako na objekty převážně určené k podnikatelské činnosti. Výjimku tvoří budovy obytných domů a budovy, které tvoří jejich příslušenství, garáže a jednotky tvořené převážně garážemi a ostatní zdanitelné jednotky, které nezahrnují jiný nebytový prostor než garáž, komoru či sklep.
V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice Vám rádi poskytneme příslušnou podporu.
ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB
Plán Ministerstva financí na zavedení elektronické evidence tržeb od 1. 1. 2016 není již nějakou dobu žádným tajemstvím. Mnoho odborníků se shoduje, že zavedení k prvnímu lednu nového roku není reálné, ministerstvo však v případě, že systém nebude připraven, argumentuje možností zavedení na počátku kteréhokoliv jiného měsíce. Pojďme se na tento návrh zákona, který 16. 3. 2015 podpořila tripartita, podívat podrobněji.
Ministr financí Andrej Babiš si od zákona slibuje zajištění „spravedlivého a rovného podnikatelského prostředí“, „odebrání konkurenční výhody nepoctivým podnikatelům“ a „desítky miliard korun do státního rozpočtu“. Od těchto cílů se také odvíjejí jednotlivé pasáže zákona, jež se soustředí na zavedení systému, který by zajistil evidenci všech tržeb. Inspirací je podobný systém fungující v Chorvatsku.
Evidovat požaduje Ministerstvo financí tržby v hotovosti, tržby přijímané prostřednictvím platební karty i prostřednictvím peněžních ekvivalentů (poukázek na zboží, šeků, směnek), které jsou zároveň předmětem daně z příjmů. Od 1. ledna 2016 by tyto tržby měly evidovat firmy podnikající ve stravovacích a ubytovacích službách, od dubna 2016 také maloobchodní a velkoobchodní společnosti a od července i fyzické osoby, které provozují restauraci, hotel nebo prodejnu. Dle vyjádření pana Babiše z 12. března 2015 by elektronické evidenci neměly ani v budoucnu podléhat tržby drobných řemeslníků. Vyhláškou budou dále stanoveny tržby, které se z evidence tržeb vyloučí, nebo jim bude povolena evidence v takzvaném zjednodušeném režimu. Mezi tržby vyloučené z evidence návrh zákona již nyní řadí tržby uskutečněné do a během 10 dnů po přidělení daňového identifikačního čísla.
Evidence by měla probíhat pomocí online systému napojeného přes pokladnu na centrální registr Finanční správy, kde po zaevidování tržby proběhne přiřazení fiskálního identifikačního kódu na účtenku. Bylo upuštěno od ustanovení, že zákazník má povinnost tuto účtenku převzít, neboť podstatnější je samotné její vygenerování (k převzetí mají být zákazníci motivováni až zvažovanou účtenkovou loterií, toho času známé na Slovensku). Návrh zákona počítá také se situacemi, kdy nebude (ať již dočasně, nebo trvale) k dispozici připojení k Internetu. V případě dočasné nemožnosti zaevidovat tržby z tohoto důvodu, nemusí poplatník uvádět na účtence identifikační kód ani zasílat údaje o provedené tržbě. Údaje však musí odeslat nejpozději do 48 hodin od uskutečnění tržby. Dojde-li k přijetí zákona, tak již od 1. listopadu 2015 do přijetí první evidované platby vznikne poplatníkům povinnost podat prostřednictvím datové zprávy žádost o přidělení autentizačních údajů. Správce daně přidělí tyto údaje do 24 hodin od přijetí žádosti.
Za porušení povinnosti zaslat řádně a včas údaje o tržbě nebo vydat účtenku, bude podle současného návrhu zákona hrozit poplatníkovi pokuta do výše 500.000,- Kč a vedle ní také uzavření provozovny na dobu od dvou dnů až do dvou let nebo zákaz činnosti až na dva roky.
V souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb Ministerstvo financí uvažuje o snížení daně z přidané hodnoty na restaurační služby ze současných 21 % na 15 %. O dalším vývoji vás budeme informovat.
PŘEVODNÍ CENY
Na konci listopadu loňského roku finanční správa oznámila zvýšenou kontrolu transakcí mezi spojenými osobami – takzvaných převodních cen. V souvislosti s tím zaslala daňovým poplatníkům dotazník, jehož vyplnění bylo dobrovolné a z něhož byl získán přehled o situaci daňových subjektů právě ve vztahu k převodním cenám. Kontroly byly ze strany Specializovaného finančního úřadu zahájeny na počátku letošního roku.
Vyplnění údajů týkajících se převodních cen je nyní povinné také v příloze daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2014, kterou mají povinnost vyplňovat subjekty splňující alespoň jednu z následujících podmínek:
- celková aktiva více než 40 mil. Kč,
- čistý obrat více než 80 mil. Kč,
- průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50,
přičemž předpokladem je také:
- uskutečnění transakce se spojenou osobou se sídlem v zahraničí
- vykázání daňové ztráty a současné uskutečnění transakcí se spojenou osobou (zahraniční nebo tuzemskou)
- přijetí investiční pobídky formou slevy na dani a současné uskutečnění transakce se spojenou osobou (zahraniční nebo tuzemskou).
Příloha je vyplňována ve vztahu ke všem těmto spojeným osobám.
Kontroly jsou nyní zaměřeny převážně na velké daňové subjekty, v následujících měsících však podle informací daňové správy nebude výjimkou zahájení kontrol ani u menších daňových poplatníků.
Pokud máte v souvislosti s převodními cenami jakékoliv otázky, nebo si nejste jisti jejich stanovením ve Vaší společnosti, neváhejte se na nás obrátit. Jsme schopni pro Vás s využitím přístupu do evropské databáze Amadeus připravit podklady pro určení převodní ceny, jež bude pro správce daně přijatelná, a získat závazné posouzení správce daně.