Tax NEWS březen 2013

Připravili jsme pro Vás naše březnové číslo daňových novinek. Věříme, že uvedené informace pro vás budou zajímavé. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte, prosím, kdykoli kontaktovat.

Tax NEWS březen 2013

ZMĚNY V ZÁKONĚ O DANÍCH Z PŘÍJMU

Letošní rok přinesl řadu změn zákona o daních z příjmů důležitých jak pro zaměstnavatele, tak pro OSVČ. Přestože jste již nepochybně na některé důsledky novely zákona o daních z příjmů účinné od 1.1.2013 narazili, v dalším textu Vám přinášíme přehled nejdůležitějších změn, z nichž některé mohou významně ovlivnit výši daňové povinnosti za rok 2013.

Omezení výdajových paušálů u podnikatelů (§ 7 odst. 7c a 7d, dále § 9 odst. 4 ZDP)

Procentuální výše výdajových paušálu se pro rok 2013 nemění, zůstává stále v rozmezí 30 – 80 %. Nicméně, v případě 40% paušálu z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti (jedná se např. o příjmy autorů, znalců, tlumočníků, insolvenčních správců atd.), je možné uplatnit maximálně 800 000 korun a v případě příjmů z pronájmu (výdajový paušál 30 %) maximálně 600 000 korun.

Sleva na manželku a daňové zvýhodnění u podnikatelů uplatňujících výdaje procentem (§ 35ca ZDP)

Jestliže poplatník uplatní výdaje procentem z příjmů v souladu s § 7 odst. 7 ZDP (příp. podle § 9 odst. 4 ZDP u příjmů z pronájmu) a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže snížit daň o slevu na manželku a uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Tato změna se tedy dotkne pouze poplatníků, kteří mají převážně příjmy z podnikání či pronájmu. Zaměstnaných poplatníků, kteří si podnikáním pouze přivydělávají, se změna nedotkne.

Solidární zvýšení daně (zcela nový § 16a ZDP)

Poplatníci, kteří vydělají více než 48 násobek průměrné mzdy (tj. pro rok 2013 částka 1.242.432,- Kč) v rámci jednoho kalendářního roku, zaplatí z částky přesahující toto maximum daň ve výši 22 % (daň z těchto příjmů se jim tedy zvýší o 7 %). Toto platí pouze pro příjmy dle § 6 a 7 ZDP (tedy pro zaměstnance o OSVČ).

Poplatníci podléhající solidárnímu zvýšení daně zároveň mají (dle § 38g ZDP) povinnost podat daňové přiznání a nemohou žádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele.

Zrušení slev u starobních důchodců (§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP)

O základní slevu na dani se nesnižuje daň u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Pro určení nároku na slevu je tedy důležité datum 1. ledna a skutečnost, zda pobírá či nepobírá starobní důchod, ne zda je starobním důchodcem např. přiznaným se zpětným datem.

Tato problematika byla probírána i v tisku, a to zejména z důvodu pozastavení výplaty starobního důchodu k 1.1. a možného uplatnění nároku na odpočet v následujícím roce. Generální finanční ředitelství k této problematice následně vydalo následující prohlášení: „V případě, kdy na základě žádosti poživatele starobního důchodu dojde k zastavení výplaty tohoto důchodu k 1. lednu a ze všech objektivních okolností vyplývá, že jediným účelem takového kroku je získání slevy na poplatníka dle zmíněného ustanovení zákona o daních z příjmů, bude tento postup posuzován orgány Finanční správy ČR ve vztahu k možnému zneužití práva a to se všemi důsledky vyplývajícími z daňového řádu.“

Zvýšení sazby daně ve vztahu zejména k takzvaným daňovým rájům (§ 36 odst. 1 písm. c) ZDP)

Zvyšuje se zvláštní sazba daně aplikovaná na příjmy ze zdrojů na území České republiky vyplácená poplatníkům, kteří jsou rezidenti některého z tzv. daňových rájů, a to z 15 na 35 %. Za „daňový ráj“ je přitom považován stát mimo EU, se kterým České republika nemá uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo smlouvu o vzájemné výměně informací v oblasti daní z příjmů.

Příspěvky zaměstnavatele (§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP

Příspěvky zaměstnavatele na nové doplňkové penzijní spoření, na penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů (a zároveň od odvodů sociálního a zdravotního pojistného) do úhrnné roční výše 30 000 korun (pro rok 2012 platila částka 24 000 korun).

Příspěvky poplatníka (§ 15 odst. 5 ZDP 

Poplatník může pro snížení základu daně uplatnit jako nezdanitelnou částku vlastní příspěvky na penzijní připojištění i na nové doplňkové penzijní spoření, a to v úhrnu maximálně 12 000 korun. Nově se však od těchto příspěvků odečte částka 12 000 korun ročně (do konce roku 2012 to byla částka 6 000 korun).

Registrace plátce daně nově do 8 dnů (§ 39b ZDP

Zákon zavádí nové ustanovení, podle kterého je plátce daně povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně. Ve stejné lhůtě podává plátce daně přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.

 

NESPOLEHLIVÝ PLÁTCE DPH 

S účinností od 1.1.2013 zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, zavádí v § 106a statut „nespolehlivého plátce“. Dle uvedeného ustanovení zákona o DPH správce daně rozhodne, že plátce je nespolehlivým plátcem, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH. Generální finanční ředitelství vydalo informaci k uplatnění § 106a zákona o DPH, ze kterého kromě jiného vyplývá, co je považováno za závažné porušení povinností vztahujících se ke správě DPH. Jedná se o následující situace:

  • Plátce daně porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek vyměření nebo doměření DPH podle pomůcek, a to minimálně v částce 500 tisíc Kč bez příslušenství.
  • Plátce daně se zapojil do obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena DPH, a proto správce daně po 1.1.2013 vydal u tohoto plátce zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
  • U plátce je po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích evidován kumulativní nedoplatek na DPH ve výši minimálně 10 mil. Kč bez příslušenství, a to z daňových povinností vyměřených/doměřených po 1.1.2013.Uvedená porušení plnění daňových povinností posoudí správce daně vždy s ohledem na osobu plátce a jeho dosavadní zkušenosti s tímto plátcem. Správce daně vždy zohlední objektivní důvody, které vedly k neplnění povinností (např. živelné pohromy, závažné zdravotní důvody, apod.).

 

SAMOSTATNOSTI ÚZEMNÍCH PRACOVIŠŤ FINANČNÍCH ÚŘADŮ

Na Koordinačním výboru mezi Komorou daňových poradců a Generálním finančním ředitelstvím byla řešena problematika samostatnosti územních pracovišť finančních úřadů, konkrétně možného doručování písemností (podání) na různá územní pracoviště v rámci jednoho finančního úřadu, a to se závěry uvedenými dále.

Územní pracoviště jsou vnitřními organizačními jednotkami orgánů finanční správy. Jednání územního pracoviště finančního úřadu je tedy jednáním tohoto finančního úřadu. Územní pracoviště samo o sobě nemá věcnou ani územní působnost a vazba daňového subjektu na konkrétní územní pracoviště je dána pouze umístěním spisu na tomto pracovišti.

Podatelny umístěné na územních pracovištích jednoho finančního úřadu si jsou „rovny“, tzn. že není podstatné, na které z podatelen v rámci jednoho finančního úřadu daňový subjekt své podání podá, resp. na které územní pracoviště ho zašle. Uvedené platí i ohledně datových schránek.

 

ZDANĚNÍ „NEREALIZOVANÝCH“ KURZOVÝCH ROZDÍLŮ

Nejvyšší správní soud dne 25. ledna 2013 vydal další rozsudek týkající se zdanění, resp. nedanění nerealizovaných kurzových rozdílů.Stejně jako v předcházejícím rozsudku byla předmětem řešeného sporu otázka, zda nerealizované kurzové rozdíly, o nichž je účtováno na výsledkových účtech kurzových zisků a kurzových ztrát, vstupují do základu daně a podléhají zdanění. V roce 2012 Nejvyšší správní soud rozhodoval v kauze mezi stejnými stranami, pouze byla řešena daňová povinnost za jiný kalendářní rok.Nejvyšší správní soud dospěl ke stejnému závěru jako v roce 2012, a to že nerealizované kurzové rozdíly nepředstavují zdanitelný příjem, jelikož vznikají pouze na základě přepočtu cizí měny. V tomto případě se nejedná o nakládání s majetkem, resp. o jeho zvýšení či snížení, a nerealizované kurzové rozdíly tedy nemají žádný vliv ani dopad na hospodářskou produktivitu a v podstatě znamenají pouze virtuální (nikoliv skutečný) zisk.Státní správa doposud zastávala názor, že se jedná o rozhodnutí v konkrétní kauze, které nemá pro svou ojedinělost povahu ustálené judikatury a že neshledala žádné relevantní důvody pro odchýlení se od dosavadní praxe (tj. zahrnutí realizovaných i nerealizovaných kurzových rozdílů do základu daně). Uvidíme, zda po opětovném rozsudku Nejvyššího správního soudu dojde k přehodnocení tohoto názoru. O dalším vývoji Vás budeme informovat.