Tax NEWS červenec – srpen 2017

V závěru léta se v novém čísle Tax News budeme opět věnovat vybraným novinkám v souvislosti s daňovým balíčkem, představíme si změnu ve vyrovnání a úpravě odpočtu DPH, podíváme se na zmírnění následků v případě chybného podání některých daňových přiznání a informujeme vás také o vývoji dalších chystaných změn.

Tax NEWS červenec – srpen 2017

 

DAŇOVÝ BALÍČEK – DAŇ Z PŘÍJMŮ

V minulých číslech Tax News jsme se již na několika místech věnovali daňovému balíčku. Nyní se vám pokusíme předložit stručný přehled vybraných změn.

1) Nejdůležitější změny účinné pro období započaté v roce 2017

• Daňové zvýhodnění na dítě 
  • Pro rok 2017 je možno využít nové výše daňového zvýhodnění na druhé (19 404 Kč), třetí a další (24 204 Kč) dítě
• Paušální daň
  • Za zdaňovací období roku 2017 je nově možno stanovit daň paušální částkou i u poplatníků, kteří mají vedle příjmů ze samostatné činnosti i příjmy ze závislé činnosti a také u poplatníků provozujících samostatnou výdělečnou činnost se zaměstnanci.
• Peněžitý dar poskytnutý na pořízení hmotného majetku 
  • Bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení dle § 29 odst. 1 ZDP snižuje vstupní cenu hmotného majetku bez ohledu na to, zda byl od daně osvobozen, nebyl předmětem daně nebo nenavyšoval základ daně podle výjimky uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP
• Výdajové paušály u OSVČ – rok 2017
  • V souvislosti s uplatněním paušálních výdajů u OSVČ lze za zdaňovací období roku 2017 zvolit variantu využití novelizované úpravy v použití paušálních výdajů (snížení maximálních uplatnitelných částek na polovinu), přičemž zároveň lze uplatnit slevu na dani na vyživovaného druhého z manželů a daňové zvýhodnění na děti (doposud toto při využití výdajových paušálů nebylo možné). Druhou možností je uplatnění výdajových paušálů za rok 2017 podle právní úpravy platné před touto novelou.

2) Změny účinné od na data nabytí účinnosti novely (od 1. července 2017)

• Odpisy nehmotného majetku
  • Při odepisování nehmotného majetku byla touto novelou změněna pevně stanovená doba odepisování na dobu „minimální“. Poplatník tak bude moci dle svého uvážení daňově odepisovat nehmotný majetek i delší dobu. Podmínky stanovené v § 32a ZDP (např. rovnoměrnost odepisování) zůstávají zachovány.
• Technické zhodnocení na pronajatém majetku 
  • V ustanovení § 28 odst. 3 ZDP byl rozšířen výčet poplatníků, kteří mají možnost uplatňovat daňové odpisy z technického zhodnocení provedeného na cizím majetku. Kromě nájemce a uživatele u finančního leasingu tak může daňové odpisy uplatňovat například podnájemce
• Uplatňování PHM 
  • U motorových vozidel provozovaných na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu se budou po novu moci uplatňovat prokázané náklady na pohonné hmoty spotřebované jako výdaje na pracovní cestu. Doposud se pohonné hmoty u těchto vozidel uplatňovaly formou vypočtené náhrady
• Likvidace staveb v rámci nové výstavby 
  • Doposud platilo, že při likvidaci stavby z důvodu nové výstavby vstupovala do vstupní ceny nově pořizované stavby účetní zůstatková cena budovy likvidované. Po novu se zavádí, že součástí vstupní ceny bude daňová zůstatková cena vyřazené stavby. Znamená to, že v těchto případech budou nově pořízené stavby vykazovat jinou základnu pro účetní a daňové odpisy.

3) Změny účinné až od roku 2018

• Daňový bonus
  • Od roku 2018 již nebude možno k dosažení limitu příjmů pro získání daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy) využít dosažených příjmů z kapitálového majetku a příjmů z pronájmu. V nové úpravě se daňový bonus na vyživované děti bude poskytovat poplatníkům dosahujícím příjmů pouze ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné výdělečné činnosti.
• Vracení přeplatku
  • Do zákona o dani z příjmů je také nově přidáno ustanovení týkající se žádosti o vrácení vratitelného přeplatku. Podá-li poplatník daňové přiznání k současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, je na tuto žádost nahlíženo jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Odpadnou tím situace, kdy poplatník podal své daňové přiznání k dani z příjmů včetně žádosti o vrácení přeplatku na dani např. již v průběhu ledna (tedy více jak 60 dní před lhůtou pro podání přiznání) a v březnu musel následně žádost o vratitelný přeplatek opakovat, protože při jejím podání v době delší než 60 dnů před vznikem přeplatku se k takové žádosti nepřihlíží.
• Výdajové paušály u OSVČ – rok 2018
  • Od roku 2018 dochází k omezení maximálních hodnot výdajových paušálů na polovinu, přičemž poplatník, který výdajové paušály využije, si bude moci uplatnit slevu na dani na vyživovaného druhého z manželů a daňové zvýhodnění na děti.
• Srážková daň
  • Po novu se použití srážkové u příjmů ze zaměstnání daně rozšiřuje na všechny případy, kdy poplatník nepodepíše u plátce daně „Prohlášení k dani“ a zároveň jeho příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč. Doposud se toto pravidlo aplikovalo jen na dohody o provedení práce do 10 000 Kč (zde tento postup zůstává zachován).

petr.hajek@lerika.eu

 

DPH NOVINKY- VYROVNÁNÍ A ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ

Dnem 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), kterou byla do zákona o DPH doplněna povinnost vyrovnání odpočtu daně v § 77 odst. 2 písm. c) a povinnost úpravy odpočtu daně v § 78e při nedoložených případech ztráty, odcizení nebo zničení obchodního majetku.

Pokud nastane situace, kdy je obchodní majetek zničen, ztracen nebo odcizen a tato skutečnost je řádně doložena, dříve uplatněný nárok na odpočet korekci nepodléhá. V opačném případě je zapotřebí nárok na odpočet daně zkorigovat pomocí „vyrovnání“ nebo „úpravy“ odpočtu daně. Otázku, zda-li upravit nebo vyrovnat nárok na odpočet daně, řeší paragrafy 77 a 78 zákona o DPH, přičemž úprava odpočtu daně se provádí u dlouhodobého majetku plátce a vyrovnání odpočtu daně se provádí u jiného obchodního majetku (např. zásoby).

Klíčová je v této věci otázka dostatečného doložení výše zmíněných skutečností tak, aby nemusel být dříve uplatněný nárok na odpočet daně korigován. V případě zničení obchodního majetku například požárem je vyžadována zpráva státního požárního dozoru, resp. vyšetřovatele požáru. V případě vichřice je nutné doložit informace o parametrech vichřice (zdrojem může být ČHMÚ) a v případě zničení majetku například v důsledku povodně je nutné doložit potvrzení povodňové komise, že určité místo bylo zasaženo povodní.

Při doložení ztráty obchodního majetku je nutno rozlišit situace, kdy dojde ke zjištění manka do normy přirozeného úbytku od zjištění manka nad tuto hranici. První případ je nutno doložit interními předpisy či vnitropodnikovými předpisy plátce. Ve druhé variantě bude vyžadováno například vyjádření (posudek) pojišťovny nebo předpis k úhradě škody třetí osobě, která ztrátu způsobila.

V situaci, kdy plátce nebude ani při své veškeré snaze vymoci od pojišťovny nebo 3. osoby náhradu škody úspěšný, správce daně může takovéto jednání při řešení ztráty obchodního majetku posoudit jako účelové a na celou záležitost může být nahlíženo i tak, že plátce není schopen dostatečným způsobem doložit ztrátu majetku. Následkem toho by dříve uplatněný nárok na odpočet daně musel být příslušným způsobem korigován. Vyrovnání, resp. úpravu odpočtu daně je nutné provést z částky původně skutečně uplatněného odpočtu daně. V případě, že plátce není schopen zjistit částku původně uplatněného odpočtu daně, tak při jeho ocenění použije oceňovací metodu, kterou využívá v účetnictví (FIFO nebo aritmetický průměr).

Vyrovnání nebo úprava původně uplatněného nároku na odpočet daně se provádí u majetku, u něhož nedošlo k uplynutí lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně, nebo u kterého neuplynula lhůta pro úpravu odpočtu daně.

Mezi doložené případy odcizení obchodního majetku se řadí i případy, kdy plátce disponuje usnesením o odložení věci vydané Policií ČR, usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo usnesení o zastavení trestního stíhání.

V situaci, kdy nastane ztráta, zničení nebo odcizení majetku a plátce není schopen dostatečným způsobem doložit tyto skutečnosti, je plátce povinen vyrovnat nebo upravit původně uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku ve zdaňovacím období, ve kterém došlo ke skutečnému zjištění události nebo ve zdaňovacím období, kdy se plátce o zničení/ztrátě nebo odcizení majetku dozvědět měl a mohl. V případě, že se plátce nedozvěděl nebo dozvědět nemohl, je plátce povinen vyrovnat, nebo upravit nárok na odpočet daně nejpozději ke dni provedení inventarizace majetku. Pokud v takových případech poplatník neprovede vyrovnání nebo úpravu odpočtu daně, původně uplatněný nárok na odpočet daně vyrovná nebo upraví správce daně v rámci daňového řízení.

S podmínkami pro uplatnění vyrovnání a úpravu odpočtu DPH je možné se blíže seznámit zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/obrazky/d/Informace-par77_ZDPH.pdf .

petr.hajek@lerika.eu

 

BUDOUCNOST KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ STÁLE NEMÁ JASNÉ OBRYSY

Již pouze 3 měsíce má vláda na to, aby zareagovala na legislativní nedostatky ustanovení o kontrolním hlášení, o kterých jsme vás informovali v minulém vydání našich daňových novinek. Sněmovní tisk č. 1060/1, který na nález Ústavního soudu reaguje ve formě tzv. „přílepku“ k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, je v současné době v Poslanecké sněmovně stále ve stavu projednávání a v nejbližších dnech by mělo být na programu jeho třetí čtení.

Dle nové právní úpravy by měl přímo zákon o dani z přidané hodnoty stanovit konkrétní požadavky na náležitosti kontrolního hlášení. Mezi tyto náležitosti patří identifikační a kontaktní údaje plátce, identifikační údaje odběratele nebo dodavatele a údaje týkající se plnění, úplat a uplatnění nároku na odpočet. Ač tyto náležitosti již plátci DPH do svých kontrolních hlášení uvádějí, tak Ústavní soud rozhodl, že absence jejich výčtu přímo v zákoně je nežádoucí a stanovil reakční dobu na úpravu dosavadního neúplného znění do 1. ledna 2018.

Nadále vás budeme informovat o průběhu schvalovacího procesu a možných důsledcích, pokud by se včas neuskutečnil.

katerina.navratilova@lerika.eu

 

ELEKTRONICKÁ PODÁNÍ S VÝZVOU

Finanční správa se rozhodla zmírnit následky nedodržení povinné elektronické komunikace se správcem daně u vybraných podání. Od 1. srpna 2017 nebudou automaticky sankciována papírová podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z nemovitých věcí v těch případech, kdy ze zákona měla být podána elektronicky.

V době zavedení elektronické komunikace se správcem daně prostřednictvím datových schránek byl stanoven seznam podání, která se podávají výhradně elektronicky. Při nedodržení povinnosti u těchto podání byla daňovému subjektu automaticky uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a další pokuta až do výše 50 000 Kč, pokud finanční správa usoudila, že nesplnění povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztížilo správu daní. Daňový subjekt nebyl na vadu podání předem upozorněn a nebyl vyzván k jejímu odstranění.

Od 1. srpna 2017 však nastane výjimka u již zmíněného přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z nemovitých věcí. Tato podání jsou ze seznamu vyjmuta a automatická sankce se tak na ně nevztahuje. V praxi by to mělo znamenat, že daňový subjekt bude nejprve správcem daně prostřednictvím výzvy na své pochybení upozorněn a teprve poté, co elektronické podání na základě výzvy neučiní, mu bude hrozit pokuta za nepodání přiznání. Finanční správa tímto rozhodnutím zmírnila následky pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob a daně z nemovitých věcí, kteří si zřídili datové schránky v minulosti a při podání daňového přiznání si neuvědomili, že datovou schránku mají využít, nebo ztratili přístupové údaje.

Nutno upozornit, že výhradně elektronicky se nadále podávají řádná a dodatečná daňová přiznání (k dani z příjmů, k DPH, k dani silniční, k odvodu z loterií a jiných podobných her), přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádosti o zrušení registrace a hlášení a vyúčtování daně. Elektronicky činí podání všichni ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a všichni plátci DPH.

katerina.navratilova@lerika.eu

 

ZMĚNY V OSVOBOZENÍ PŘI NABYTÍ JEDNOTKY V RODINNÉM DOMĚ

V minulém vydání našich Tax News jste se také mohli dočíst o nepříjemnostech daňových poplatníků v souvislosti s definicí osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí v případě nabytí jednotky v rodinných domech. Připomínáme, že v důsledku absence osvobození nabytí jednotek v rodinných domech došlo k dodatečnému vyměření daně z nabytí nemovitých věcí u těchto jednotek, ačkoliv poplatník postupoval dle instrukcí některých správců daně, a podal daňové přiznání s údaji o osvobození. Daňová správa si později své pochybení uvědomila a daň z nabytí, včetně úroku z prodlení, poplatníkovi doměřila. Následně také byla vydána informace GFŘ, která umožnila prominutí úroku z prodlení až do výše 100 % právě v těch situacích, kdy bylo původně nesprávně akceptováno osvobození od daně.

V reakci na toto zjištění byla předložena v dubnu letošního roku novela zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, ve které je navrhována změna v osvobození od daně z nabytí tak, aby bylo v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání osvobozeno také nabytí jednotky v rodinném domě (§ 7 zákonného opatření Senátu č. 340/2016 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí). Mělo by tak dojít k odstranění dosavadního rozdílného pojetí osvobození u jednotek v bytových domech a jednotek v rodinných domech. Návrh zákona byl předložen tak, aby s ním Poslanecká sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvním čtení. V květnu vyslovila vláda i organizační výbor souhlas s projednáváním, první čtení je naplánováno na září. Po schválení návrhu zákona v prvním čtení bude následovat projednávání v Senátu a případně podpis prezidenta. Účinnost zákona je stanovena od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

 

V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice se na nás neváhejte obrátit.

katerina.navratilova@lerika.eu