Pdf verze našich Tax News je ke stažení zde: TAX NEWS 01_2020

• Změny v DPH: daňový balíček 2019 a další diskutovaná témata
• Další vlny EET od května
• Průměrná mzda
• Byty v rodinných domcích osvobozeny od daně z nabytí nemovitosti
• Kateřina Navrátilová daňovým poradcem
• Posily společnosti LERIKA
• Vtipy o účetních a auditorech

Newsletter podzim 2019

• LERIKA v novém
• Daňové změny od roku 2019
• Novela zákona o EET
• Novinky v zaměstnancích
• Vtipy

Newsletter podzim 2018

• Změny ve mzdách
• Daň z příjmů fyzických osob: novinky od roku 2018
• Daň z nabytí nemovitých věcí: DPH není součástí základu daně
• Elektronická evidence tržeb pro všechny až v roce 2019?
• Právní spory kolem kontrolního hlášení ukončeny
• Nové posily týmu LERIKA
• Vtipy o účetních a psech
• LERIKA vaří

Newsletter zima 2017

Tato reportingová povinnost se týká nadnárodních skupin s ročním konsolidovaným obratem nad 750 miliónů EUR. Reporting podle zemí za celou skupinu provádí nejvyšší mateřská entita (eventuálně zastupující entita) stanovenému správci daně ve formátu a struktuře předepsané daňovou správou dle sídla mateřské společnosti (nebo zastupující entity).

České společnosti kvalifikujících se nadnárodních skupin tak budou muset poskytnout relevantní data nejvyšší mateřské společnosti (nebo zastupující entitě), aby ta byla schopná uvedenou povinnost ve své zemi splnit, a dále v České republice podat tzv. „Ohlášení“ do 31.10.2017. Toto Ohlášení se podává na Specializovaný finanční úřad a společnost v něm identifikuje nejvyšší mateřskou entitu a dále uvede, kdo bude provádět příslušný reporting za skupinu. V případě, že v budoucnu dojde ke změnám v ohlášených údajích, je povinnost podat ohlášení nové, a to vždy do 15 dnů od data, kdy změna nastane.

Ohlášení se podává prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), ohlášení je k dispozici zde: https://adisdpr.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/cbc/ohl/II_oddil.faces 

Pokud je příslušná česká společnost přímo mateřskou společností (nebo zastupující entitou), bude vyplněný formulář, který bude pro tyto účely zveřejněný na serveru Finanční správy ČR, podávat na Specializovaný finanční úřad (tzv. „Oznámení“). Podle zpráv z medií by těchto českých mateřských společností mělo být asi 10 – 15.

V případě potřeby bližších informací se obraťte na naši kancelář.

• Co přináší novela zákoníku práce
• DPH při výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí
• David Lafata vs. finanční správa
• Nový firemní benefit – poukázky na knížky
• Anekdoty
• Miminko Kubík

Newsletter podzim 2017

Tax NEWS červenec – srpen 2017

DAŇOVÝ BALÍČEK – DAŇ Z PŘÍJMŮ

V minulých číslech Tax News jsme se již na několika místech věnovali daňovému balíčku. Nyní se vám pokusíme předložit stručný přehled vybraných změn.

1) Nejdůležitější změny účinné pro období započaté v roce 2017

• Daňové zvýhodnění na dítě 
  • Pro rok 2017 je možno využít nové výše daňového zvýhodnění na druhé (19 404 Kč), třetí a další (24 204 Kč) dítě
• Paušální daň
  • Za zdaňovací období roku 2017 je nově možno stanovit daň paušální částkou i u poplatníků, kteří mají vedle příjmů ze samostatné činnosti i příjmy ze závislé činnosti a také u poplatníků provozujících samostatnou výdělečnou činnost se zaměstnanci.
• Peněžitý dar poskytnutý na pořízení hmotného majetku 
  • Bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení dle § 29 odst. 1 ZDP snižuje vstupní cenu hmotného majetku bez ohledu na to, zda byl od daně osvobozen, nebyl předmětem daně nebo nenavyšoval základ daně podle výjimky uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP
• Výdajové paušály u OSVČ – rok 2017
  • V souvislosti s uplatněním paušálních výdajů u OSVČ lze za zdaňovací období roku 2017 zvolit variantu využití novelizované úpravy v použití paušálních výdajů (snížení maximálních uplatnitelných částek na polovinu), přičemž zároveň lze uplatnit slevu na dani na vyživovaného druhého z manželů a daňové zvýhodnění na děti (doposud toto při využití výdajových paušálů nebylo možné). Druhou možností je uplatnění výdajových paušálů za rok 2017 podle právní úpravy platné před touto novelou.

2) Změny účinné od na data nabytí účinnosti novely (od 1. července 2017)

• Odpisy nehmotného majetku
  • Při odepisování nehmotného majetku byla touto novelou změněna pevně stanovená doba odepisování na dobu „minimální“. Poplatník tak bude moci dle svého uvážení daňově odepisovat nehmotný majetek i delší dobu. Podmínky stanovené v § 32a ZDP (např. rovnoměrnost odepisování) zůstávají zachovány.
• Technické zhodnocení na pronajatém majetku 
  • V ustanovení § 28 odst. 3 ZDP byl rozšířen výčet poplatníků, kteří mají možnost uplatňovat daňové odpisy z technického zhodnocení provedeného na cizím majetku. Kromě nájemce a uživatele u finančního leasingu tak může daňové odpisy uplatňovat například podnájemce
• Uplatňování PHM 
  • U motorových vozidel provozovaných na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu se budou po novu moci uplatňovat prokázané náklady na pohonné hmoty spotřebované jako výdaje na pracovní cestu. Doposud se pohonné hmoty u těchto vozidel uplatňovaly formou vypočtené náhrady
• Likvidace staveb v rámci nové výstavby 
  • Doposud platilo, že při likvidaci stavby z důvodu nové výstavby vstupovala do vstupní ceny nově pořizované stavby účetní zůstatková cena budovy likvidované. Po novu se zavádí, že součástí vstupní ceny bude daňová zůstatková cena vyřazené stavby. Znamená to, že v těchto případech budou nově pořízené stavby vykazovat jinou základnu pro účetní a daňové odpisy.

3) Změny účinné až od roku 2018

• Daňový bonus
  • Od roku 2018 již nebude možno k dosažení limitu příjmů pro získání daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy) využít dosažených příjmů z kapitálového majetku a příjmů z pronájmu. V nové úpravě se daňový bonus na vyživované děti bude poskytovat poplatníkům dosahujícím příjmů pouze ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné výdělečné činnosti.
• Vracení přeplatku
  • Do zákona o dani z příjmů je také nově přidáno ustanovení týkající se žádosti o vrácení vratitelného přeplatku. Podá-li poplatník daňové přiznání k současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, je na tuto žádost nahlíženo jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Odpadnou tím situace, kdy poplatník podal své daňové přiznání k dani z příjmů včetně žádosti o vrácení přeplatku na dani např. již v průběhu ledna (tedy více jak 60 dní před lhůtou pro podání přiznání) a v březnu musel následně žádost o vratitelný přeplatek opakovat, protože při jejím podání v době delší než 60 dnů před vznikem přeplatku se k takové žádosti nepřihlíží.
• Výdajové paušály u OSVČ – rok 2018
  • Od roku 2018 dochází k omezení maximálních hodnot výdajových paušálů na polovinu, přičemž poplatník, který výdajové paušály využije, si bude moci uplatnit slevu na dani na vyživovaného druhého z manželů a daňové zvýhodnění na děti.
• Srážková daň
  • Po novu se použití srážkové u příjmů ze zaměstnání daně rozšiřuje na všechny případy, kdy poplatník nepodepíše u plátce daně „Prohlášení k dani“ a zároveň jeho příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč. Doposud se toto pravidlo aplikovalo jen na dohody o provedení práce do 10 000 Kč (zde tento postup zůstává zachován).

petr.hajek@lerika.eu

DPH NOVINKY- VYROVNÁNÍ A ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ

Dnem 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), kterou byla do zákona o DPH doplněna povinnost vyrovnání odpočtu daně v § 77 odst. 2 písm. c) a povinnost úpravy odpočtu daně v § 78e při nedoložených případech ztráty, odcizení nebo zničení obchodního majetku.

Pokud nastane situace, kdy je obchodní majetek zničen, ztracen nebo odcizen a tato skutečnost je řádně doložena, dříve uplatněný nárok na odpočet korekci nepodléhá. V opačném případě je zapotřebí nárok na odpočet daně zkorigovat pomocí „vyrovnání“ nebo „úpravy“ odpočtu daně. Otázku, zda-li upravit nebo vyrovnat nárok na odpočet daně, řeší paragrafy 77 a 78 zákona o DPH, přičemž úprava odpočtu daně se provádí u dlouhodobého majetku plátce a vyrovnání odpočtu daně se provádí u jiného obchodního majetku (např. zásoby).

Klíčová je v této věci otázka dostatečného doložení výše zmíněných skutečností tak, aby nemusel být dříve uplatněný nárok na odpočet daně korigován. V případě zničení obchodního majetku například požárem je vyžadována zpráva státního požárního dozoru, resp. vyšetřovatele požáru. V případě vichřice je nutné doložit informace o parametrech vichřice (zdrojem může být ČHMÚ) a v případě zničení majetku například v důsledku povodně je nutné doložit potvrzení povodňové komise, že určité místo bylo zasaženo povodní.

Při doložení ztráty obchodního majetku je nutno rozlišit situace, kdy dojde ke zjištění manka do normy přirozeného úbytku od zjištění manka nad tuto hranici. První případ je nutno doložit interními předpisy či vnitropodnikovými předpisy plátce. Ve druhé variantě bude vyžadováno například vyjádření (posudek) pojišťovny nebo předpis k úhradě škody třetí osobě, která ztrátu způsobila.

V situaci, kdy plátce nebude ani při své veškeré snaze vymoci od pojišťovny nebo 3. osoby náhradu škody úspěšný, správce daně může takovéto jednání při řešení ztráty obchodního majetku posoudit jako účelové a na celou záležitost může být nahlíženo i tak, že plátce není schopen dostatečným způsobem doložit ztrátu majetku. Následkem toho by dříve uplatněný nárok na odpočet daně musel být příslušným způsobem korigován. Vyrovnání, resp. úpravu odpočtu daně je nutné provést z částky původně skutečně uplatněného odpočtu daně. V případě, že plátce není schopen zjistit částku původně uplatněného odpočtu daně, tak při jeho ocenění použije oceňovací metodu, kterou využívá v účetnictví (FIFO nebo aritmetický průměr).

Vyrovnání nebo úprava původně uplatněného nároku na odpočet daně se provádí u majetku, u něhož nedošlo k uplynutí lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně, nebo u kterého neuplynula lhůta pro úpravu odpočtu daně.

Mezi doložené případy odcizení obchodního majetku se řadí i případy, kdy plátce disponuje usnesením o odložení věci vydané Policií ČR, usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo usnesení o zastavení trestního stíhání.

V situaci, kdy nastane ztráta, zničení nebo odcizení majetku a plátce není schopen dostatečným způsobem doložit tyto skutečnosti, je plátce povinen vyrovnat nebo upravit původně uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku ve zdaňovacím období, ve kterém došlo ke skutečnému zjištění události nebo ve zdaňovacím období, kdy se plátce o zničení/ztrátě nebo odcizení majetku dozvědět měl a mohl. V případě, že se plátce nedozvěděl nebo dozvědět nemohl, je plátce povinen vyrovnat, nebo upravit nárok na odpočet daně nejpozději ke dni provedení inventarizace majetku. Pokud v takových případech poplatník neprovede vyrovnání nebo úpravu odpočtu daně, původně uplatněný nárok na odpočet daně vyrovná nebo upraví správce daně v rámci daňového řízení.

S podmínkami pro uplatnění vyrovnání a úpravu odpočtu DPH je možné se blíže seznámit zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/obrazky/d/Informace-par77_ZDPH.pdf .

petr.hajek@lerika.eu

BUDOUCNOST KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ STÁLE NEMÁ JASNÉ OBRYSY

Již pouze 3 měsíce má vláda na to, aby zareagovala na legislativní nedostatky ustanovení o kontrolním hlášení, o kterých jsme vás informovali v minulém vydání našich daňových novinek. Sněmovní tisk č. 1060/1, který na nález Ústavního soudu reaguje ve formě tzv. „přílepku“ k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, je v současné době v Poslanecké sněmovně stále ve stavu projednávání a v nejbližších dnech by mělo být na programu jeho třetí čtení.

Dle nové právní úpravy by měl přímo zákon o dani z přidané hodnoty stanovit konkrétní požadavky na náležitosti kontrolního hlášení. Mezi tyto náležitosti patří identifikační a kontaktní údaje plátce, identifikační údaje odběratele nebo dodavatele a údaje týkající se plnění, úplat a uplatnění nároku na odpočet. Ač tyto náležitosti již plátci DPH do svých kontrolních hlášení uvádějí, tak Ústavní soud rozhodl, že absence jejich výčtu přímo v zákoně je nežádoucí a stanovil reakční dobu na úpravu dosavadního neúplného znění do 1. ledna 2018.

Nadále vás budeme informovat o průběhu schvalovacího procesu a možných důsledcích, pokud by se včas neuskutečnil.

katerina.navratilova@lerika.eu

ELEKTRONICKÁ PODÁNÍ S VÝZVOU

Finanční správa se rozhodla zmírnit následky nedodržení povinné elektronické komunikace se správcem daně u vybraných podání. Od 1. srpna 2017 nebudou automaticky sankciována papírová podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z nemovitých věcí v těch případech, kdy ze zákona měla být podána elektronicky.

V době zavedení elektronické komunikace se správcem daně prostřednictvím datových schránek byl stanoven seznam podání, která se podávají výhradně elektronicky. Při nedodržení povinnosti u těchto podání byla daňovému subjektu automaticky uložena pokuta ve výši 2 000 Kč a další pokuta až do výše 50 000 Kč, pokud finanční správa usoudila, že nesplnění povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztížilo správu daní. Daňový subjekt nebyl na vadu podání předem upozorněn a nebyl vyzván k jejímu odstranění.

Od 1. srpna 2017 však nastane výjimka u již zmíněného přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přiznání k dani z nemovitých věcí. Tato podání jsou ze seznamu vyjmuta a automatická sankce se tak na ně nevztahuje. V praxi by to mělo znamenat, že daňový subjekt bude nejprve správcem daně prostřednictvím výzvy na své pochybení upozorněn a teprve poté, co elektronické podání na základě výzvy neučiní, mu bude hrozit pokuta za nepodání přiznání. Finanční správa tímto rozhodnutím zmírnila následky pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob a daně z nemovitých věcí, kteří si zřídili datové schránky v minulosti a při podání daňového přiznání si neuvědomili, že datovou schránku mají využít, nebo ztratili přístupové údaje.

Nutno upozornit, že výhradně elektronicky se nadále podávají řádná a dodatečná daňová přiznání (k dani z příjmů, k DPH, k dani silniční, k odvodu z loterií a jiných podobných her), přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádosti o zrušení registrace a hlášení a vyúčtování daně. Elektronicky činí podání všichni ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a všichni plátci DPH.

katerina.navratilova@lerika.eu

ZMĚNY V OSVOBOZENÍ PŘI NABYTÍ JEDNOTKY V RODINNÉM DOMĚ

V minulém vydání našich Tax News jste se také mohli dočíst o nepříjemnostech daňových poplatníků v souvislosti s definicí osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí v případě nabytí jednotky v rodinných domech. Připomínáme, že v důsledku absence osvobození nabytí jednotek v rodinných domech došlo k dodatečnému vyměření daně z nabytí nemovitých věcí u těchto jednotek, ačkoliv poplatník postupoval dle instrukcí některých správců daně, a podal daňové přiznání s údaji o osvobození. Daňová správa si později své pochybení uvědomila a daň z nabytí, včetně úroku z prodlení, poplatníkovi doměřila. Následně také byla vydána informace GFŘ, která umožnila prominutí úroku z prodlení až do výše 100 % právě v těch situacích, kdy bylo původně nesprávně akceptováno osvobození od daně.

V reakci na toto zjištění byla předložena v dubnu letošního roku novela zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, ve které je navrhována změna v osvobození od daně z nabytí tak, aby bylo v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání osvobozeno také nabytí jednotky v rodinném domě (§ 7 zákonného opatření Senátu č. 340/2016 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí). Mělo by tak dojít k odstranění dosavadního rozdílného pojetí osvobození u jednotek v bytových domech a jednotek v rodinných domech. Návrh zákona byl předložen tak, aby s ním Poslanecká sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvním čtení. V květnu vyslovila vláda i organizační výbor souhlas s projednáváním, první čtení je naplánováno na září. Po schválení návrhu zákona v prvním čtení bude následovat projednávání v Senátu a případně podpis prezidenta. Účinnost zákona je stanovena od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice se na nás neváhejte obrátit.

katerina.navratilova@lerika.eu

• Korunové dluhopisy aneb jak funguje zneužití práva v daních
• Změny v paušálních výdajích
• Skrytá hrozba řetězových obchodů
• Riziko zpronevěr v menších a středních firmách
• Představení Renaty Staré
• Vtipy o účetních

Newsletter léto 2017

Tax NEWS květen 2017

Daňový balíček 2017

Daňový balíček, o němž jsme vás informovali v lednovém vydání našich daňových novinek, má za sebou nelehkou cestu schvalovacím procesem, a stále ještě nedošel k cíli. Ačkoliv jej prezident republiky podepsal již 28. dubna 2017, tak stále nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů a nenabyl účinnosti. Plánovaná účinnost daňového balíčku byla plánována na 1. dubna 2017, přičemž toto datum zůstalo také v návrhu zákona. Dle platné legislativy se tak daňový balíček stane účinným patnáctým dnem od vyhlášení ve Sbírce zákonů a vzhledem ke čtvrtletním plátcům DPH je žádoucí, aby se tak stalo k 16. červnu 2017, a změny tak byly účinné od 1. července 2017.

V průběhu schvalování daňového balíčku Poslanecká sněmovna odmítla pozměňovací návrhy ze strany Senátu, jež se týkaly zúžení vymezení stavebního pozemku a tedy rozšíření osvobození od DPH u pozemků, na kterých (nebo v jejichž okolí) jsou prováděny stavební práce a odmítla také rozšíření osvobození od DPH u pozemků tvořících funkční celek se stavbou, na nichž není zřízena stavba.

Daňový balíček byl tedy schválen ve znění navrženém Poslaneckou sněmovnou a zavádí některé změny již pro zdaňovací období 2017, jiné až pro zdaňovací období 2018. Níže uvádíme výčet nejzásadnějších z nich.

Zdaňovací období 2017

Se zpětnou účinností pro celé zdaňovací období roku 2017 přinese novela zákona o daních z příjmů zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a další dítě. Toto zvýšení se projeví při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti od počátku účinnosti zákona a zpětně za celý rok 2017 při ročním zúčtování daně či v daňovém přiznání.

Meziroční porovnání výše daňového zvýhodnění na dítě nabízí následující tabulka (v Kč):

Další výraznou změnou již pro zdaňovací období 2017 je zrušení zákazu uplatnění slevy na dani na vyživovaného druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti pro osoby samostatně výdělečně činné uplatňující výdaje paušálem, jejichž dílčí základy daně z podnikání a nájmu převyšují 50 % celkového základu daně (současná úprava § 35ca ZDP). Podmínkou ale je, že poplatník využije již pro rok 2017 omezení výdajových paušálů, o kterém informujeme níže.

Zdaňovací období 2018

Nejvýraznější a nejdiskutovanější změnou pro rok 2018 je omezení maximální hranice pro uplatnění paušálních výdajů u daně z příjmů fyzických osob. Zatímco procentní výše uplatnitelných příjmů zůstává stejná, mění se absolutní hranice, do níž lze výdaje uplatnit.

Paušální výdaje tak budou moci být uplatňovány za zdaňovací období roku 2018 v těchto výších:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, nejvýše však do částky 800.000,- Kč;
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše však do částky 600.000,- Kč;
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však do částky 300.000,- Kč;
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše však do částky 400.000,- Kč.

O případných dalších změnách v osudu daňového balíčku vás budeme informovat.

Kontrolní hlášení od 1. 1. 2018

Kontrolní hlášení, s nímž se v praxi potýkáme od 1. ledna 2016, doznalo od počátku své účinnosti jen málo změn. Podstatná změna by ho však mohla postihnout, pokud by vláda nestihla zareagovat na nález Ústavního soudu z prosince roku 2016. Vzhledem k proběhnuté vládní krizi a změně na postu Ministra financí, bychom vás rádi seznámili se současnou situací.

Nález Ústavního soudu, jež spatřil světlo světa 6. prosince 2016, byl reakcí na návrh skupiny 21 senátorů (dále Navrhovatelé) na zrušení konkrétních ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty týkajících se kontrolního hlášení. Některým návrhům vláda vyhověla ještě před vydáním nálezu Ústavního soudu, jiné nabyly účinnosti dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a v jednom bodě byla stanovena reakční doba končící 31. prosince 2017.

Tímto bodem je sporné ustanovení § 101d odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, jež stanovuje, že „v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně“. Navrhovatelé toto ustanovení napadli v tom smyslu, že rozsah povinných sdělovaných údajů musí být přímo upraven v zákoně, přičemž je v rozporu s právem na soukromí, aby předepsané údaje byly stanoveny jen formulářem finanční správy, jež lze upravovat dle momentální situace ve vládě. Dalším argumentem byla skutečnost, že v souladu s Listinou základních práv a svobod je možno daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Zákonodárce má tedy povinnost v zákoně přímo upravit všechny základní a podstatné daňové povinnosti, včetně povinností spojené se správnou daně a kontrolou daní.

Ústavní soud dal navrhovatelům za pravdu a rozhodl, že „zákon musí blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce sdělovat“. Oprávněnost Ministerstva financí ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů tím není vyloučena, avšak muselo by být provedeno formou právního předpisu, jímž formulář sám o sobě není.

Na tento nález Ústavního soudu reagoval rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny až dne 17. května 2017 začleněním příslušné legislativní změny do sněmovního tisku č. 1060/1 jakožto tzv. „přílepku“ k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. V novém znění by tak § 101d odst. 1 ZDP měl taxativně vymezit povinnými údaji identifikační a kontaktní údaje plátce, údaje týkající se plnění, úplat a uplatnění nároku na odpočet a identifikační údaje odběratele nebo dodavatele.

Ačkoli je v současnosti dle všeho hrozící vládní krize zažehnána, pokud by z jakéhokoli jiného důvodu nedošlo ke schválení uvedeného znění legislativní změny, můžeme se od 1. ledna 2018 potýkat se situací, že kontrolní hlášení se jako takové ocitne mimo ústavněprávní rámec.

Otázkou zůstává, jak by se k této situaci postavila finanční správa a jaký důsledek by to mohlo mít pro správu daní, respektive samotné kontrolní hlášení.

Daň z nabytí nemovitých věcí u bytových jednotek v rodinných domech

Daňová praxe přinesla v posledních dnech nový pohled na osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí v případě bytových jednotek v rodinných domech.

Zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí osvobozuje od daně z nabytí nové stavby do 5 let od kolaudace v případech, kdy se jedná jednotku v bytovém domě či stavbu rodinného domu. Zákonodárce však nemyslel na případy, kdy poplatník nabývá jednotku v rodinném domě a explicitně tyto případy v § 7 zákonného opatření neosvobodil. Následně však docházelo k chybné informovanosti ze strany některých správců daně, kteří nejen, že osvobození jednotek v rodinných domech na dotaz daňových poplatníků potvrdili, ale taktéž akceptovali podaná daňová přiznání obsahující nárok na osvobození.

Nyní se tak daňoví poplatníci mohou dostat do situace, že dostanou opožděně nejen platební výměr na daň (což může být vzhledem ke čtyřprocentní sazbě daně nemalá částka), ale také jim hrozí úrok z prodlení. Nutno poznamenat, že až do 31. října 2016, tj. před účinností novely zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí, byl ze zákona poplatníkem daně převodce vlastnického práva k nemovité věcí, s výjimkou případů, kdy se převodce a nabyvatel dohodli ve smlouvě na opaku. Znamená to tedy, že pokud jste nabyli jednotku v rodinném domě s datem nabytí právní moci vkladu do katastru nemovitostí před 1. listopadem 2016 a ve smlouvě jste nebyli uvedeni jako poplatník daně z nabytí, nebude se vás výše uvedené dodatečné vyměření daně týkat a příslušná daň jde na vrub prodávajícímu. Od 1. listopadu 2016 je ze zákona výlučným poplatníkem daně již pouze kupující.

Na konci dubna vydala finanční správa informaci k možnosti žádat o prominutí příslušenství daně z nabytí nemovitých věcí, ze které vyplývá, že poplatník daně má nárok na prominutí úroku z prodlení ve výši 100 %, pokud správce daně dříve akceptoval nesprávně uplatněné osvobození poplatníkem v daňovém přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Prominut bude poplatníkovi pouze úrok z prodlení, který vznikl ode dne 1. ledna 2015 a za předpokladu, že splní obecné podmínky pro prominutí příslušenství daně (závazné neporušení daňových a účetních předpisů dle definice finanční správy). O prominutí lze požádat prostřednictvím žádosti, jež je zpoplatněna poplatkem ve výši 1.000,- Kč.

Finanční správa přiznává, že takto nesprávně vyměřených daňových přiznání je více než 25 % a ve většině případů existuje dlouhá doba mezi nesprávně uplatněným osvobozením a vyměřením daně, což uvádí jako důvod pro prominutí příslušenství daně.

Otcovské dávky poporodní péče

Ve Sbírce zákonů vyšla novela zákona o nemocenském pojištění, jež zavádí pro novopečené otce novinku v podobě nároku na týdenní volno v práci bezprostředně po narození dítěte. Účinnosti zákona je stanovena na 1. února 2018, přičemž benefity, které z něj plynou, mohou čerpat i otcové, jejichž dítě se narodilo 6 týdnů před začátkem účinnosti, tedy po 21. prosinci 2017. Výše příspěvku státu bude stejná jako výše mateřské, čili 70 % denního vyměřovacího základu a nárok na něj bude mít otec zapsaný na matrice příslušného města či obce, který je zaměstnancem, nebo podnikatelem přispívajícím do systému nemocenského pojištění.

V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice se na nás neváhejte obrátit.

katerina.navratilova@lerika.eu

Kromě výše uvedeného si vás dovolujeme informovat o připravované účtenkové loterii, možnosti zasílání platebních údajů k úhradě daně z nemovitých věcí e-mailem a v neposlední řadě bychom vás rádi upozornili na nejnovější výklad přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací.

Tax NEWS leden 2017

NOVELA ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Mezi změny, které rok 2017 v oblasti daní z příjmů již nepochybně přinese, patří kupříkladu zvýšení limitu pro osvobození od daně z příjmů příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění z 30.000,- Kč na 50.000,- Kč ročně. Poprvé za zdaňovací období 2017 si budou moci daňové subjekty také uplatnit vyšší odpočet od základu daně zaplacených příspěvků na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření, a to namísto současných 12.000,- Kč až 24.000,- Kč ročně, a vyšší odpočet zaplacených příspěvků na soukromé životní pojištění – namísto současných 12.000,- Kč až 24.000,- Kč ročně. V důsledku zvýšení minimální mzdy na 11.000,- Kč se také zvýší maximální hranice slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení. Tuto slevu na dani může poplatník uplatnit ve výši prokázaných výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku až do 11.000 Kč ročně za každé dítě. Tyto změny byly již schváleny dříve a nejsou součástí aktuálně projednávaného daňového balíčku.

Daňový balíček

Se zpětnou účinností pro celé zdaňovací období roku 2017 přinese novela zákona o daních z příjmů skrze daňový balíček zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a další dítě. Toto zvýšení se projeví při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti od počátku účinnosti zákona (předpoklad 1. dubna 2017) a zpětně za celý rok 2017 při ročním zúčtování daně či v daňovém přiznání.

Naopak většina dalších změn bude podle přechodných ustanovení aplikována až pro zdaňovací období začínají po účinnosti novely zákona, tedy prakticky až od roku 2018 (v případě subjektů, které mají zdaňovací období kalendářní rok).

Jednou z těchto změn je například omezení maximální hranice pro uplatnění paušálních výdajů fyzických osob na současnou polovinu. Paušální výdaje tak budou moci být uplatňovány za zdaňovací období roku 2018 v těchto výších:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, nejvýše však do částky 800.000,- Kč;
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýše však do částky 600.000,- Kč;
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však do částky 300.000,- Kč;
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, nejvýše však do částky 400.000,- Kč.

Poslanecká sněmovna také schválila zrušení zákazu uplatnění slevy na dani na vyživovaného druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti pro osoby samostatně výdělečně činné uplatňující výdaje paušálem, jejichž dílčí základy daně z podnikání a nájmu převyšují 50 % celkového základu daně (současná úprava § 35ca ZDP). Dle přechodných ustanovení si tyto OSVČ budou moci uplatnit výše uvedenou slevu a daňové zvýhodnění již za zdaňovací období 2017.

Návrh zákona bude nyní projednán Senátem. Navrhovaná účinnost je od 1. dubna 2017, avšak jak jsme již upozorňovali, některé změny budou fakticky použitelné již od 1. ledna 2017 a některé až od 1. ledna 2018.

V případě jakýchkoli otázek k uvedené problematice vám rádi poskytneme příslušnou podporu.

ZMĚNY V OBLASTI DPH

Poslední výraznější změnou v zákoně o dani z přidané hodnoty bylo snížení sazby u stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů z 21 % na 15 % od 1. prosince 2016. V polovině prosince schválil Senát také přeřazení dodání novin do snížené sazby 10 %. Plánovaná účinnost této změny byla 1. ledna 2017, záměr však vetoval prezident Miloš Zeman. Poslanecká sněmovna toto veto dne 10. ledna 2017 přehlasovala a změna začne být účinná od dne vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Změny obsažené v daňovém balíčku pro rok 2017 s plánovanou účinností od 1. dubna 2017 jsou spíše upřesňujícího charakteru. Ze schválených změn jmenujme například

• Zrušení odlišné úpravy DPH pro subjekty uskutečňující aktivity prostřednictvím společnosti bez právní subjektivity. I pro tyto subjekty by tedy měla platit standardní pravidla DPH.
• Jednorázová úprava odpočtu daně, respektive vrácení uplatněného odpočtu DPH u dlouhodobého majetku i v případě zničení, ztráty či odcizení.
• Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku například o poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci.

ÚČTENKOVÁ LOTERIE

Pod názvem Účtentovka představilo Ministerstvo financí koncept připravované účtenkové loterie. Účtenky, jež budou moci zákazníci zasílat jak prostřednictvím webové služby, tak pomocí mobilní aplikace, budou slosovány k 15. dni každého měsíce. Výhercům bude rozdělováno od 20 do 30 tisíc věcných i peněžitých výher měsíčně, ročně v hodnotě za 65 milionů korun. Spuštění loterie je naplánováno na polovinu letošního roku.

EET – ZMĚNA PRO E-SHOPY A MALÉ PODNIKATELE SE NEKONÁ

První vlna elektronické evidence tržeb je již v běhu více než měsíc a téměř do poslední chvíle jejího počátku to vypadalo, že zákon již zná svou konečnou podobu.

Sporným bodem zákona (respektive metodického pokynu k zákonu) se však postupně stávala povinnost evidence tržeb také v případě bezhotovostních plateb přes platební brány, zjednodušeně řešeno transakce, s nimiž se setkáváme při nákupu přes e-shopy (počátek evidence dle zákona od 1. března 2017). Ve vztahu k e-shopům vydalo v polovině listopadu Generální finanční ředitelství informace a pravidla, v němž obecně potvrdilo, že v případě bezhotovostních převodů se jedná o evidovanou tržbu vždy, kdy k převodu peněžních prostředků dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, tedy prostřednictvím obchodníka, který má tržbu evidovat. S odkazem na platební brány GFŘ v této zprávě uvedlo, že jsou to právě poskytovatelé platebních služeb, kdo by měl vědět, jaké platební služby v konkrétním případě poskytují, a na poplatníkovi je, aby si tuto informaci zjistil. Poskytovatel by tedy měl být schopen obchodníkovi sdělit, zda k peněžním tokům, které probíhají, dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce a obchodník na základě toho může vyhodnotit, zda se jedná o evidovanou tržbu či nikoliv. V případě pochybností může poplatník požádat správce daně o závazné posouzení. Zároveň v této zprávě GFŘ potvrdilo, že evidenci tržeb nepodléhají převody z účtu na účet, inkasa a vklady peněžních prostředků na účet u bank, spořitelen a jiných platebních institucí.

O necelý týden později se ministr financí Andrej Babiš rozhodl, že platby, které přijímají e-shopy, ze zákona vyjme. Pokusil se tak učinit prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který podal dodatečně po druhém kole hlasování o již zmíněném daňovém balíčku. Poslanecká sněmovna však tyto změny v rámci třetího čtení daňového balíčku zamítla.

Stejně tak byla zamítnuta také další změna bodu zákona o EET, jež byla častým předmětem sporů – tudíž povinnost evidence tržeb pro malé živnostníky. Ministr financí ve snaze vyhovět stížnostem navrhl vyjmout poplatníky daně, kteří platí (nebo budou platit) tzv. paušální daň a jejichž roční výše příjmů v posledních 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla částku 250.000,- Kč.

Nutno poznamenat, že možnosti dodatečně zasáhnout do zákona o evidenci tržeb se rozhodli využít také někteří další poslanci a součástí pozměňovacích návrhů tak bylo například zrušení evidence pro bezhotovostní tržby i v případě platby kartou u obchodníka v prodejně, zrušení povinnosti evidence tržeb pro fyzické osoby s ročními příjmy do 414.000,- Kč a zrušení evidence tržeb pro farmářské trhy či pro OSVČ mající tržby z vedlejší činnosti. Žádná z těchto změn však Poslaneckou sněmovnou neprošla a zdá se nepravděpodobné, že by se k nim poslanci do počátku druhé fáze zavedení EET pro malo- a velkoobchody vraceli.

DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ: ZASÍLÁNÍ PLATEBNÍCH ÚDAJŮ E-MAILEM

S počátkem zdaňovacího období 2017 Finanční správa zavedla novinku v podobě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Služba je určena pro ty poplatníky, kterým jsou v současné době zasílány údaje o placení daně prostřednictvím složenky. Není tedy určena pro právnické osoby s datovou schránku a pro poplatníky daně, kteří mají zřízenou platbu daně prostřednictvím SIPO.

Služba spočívá v každoročním zasílání kompletní informace s údaji pro placení daně ve formátu PDF na jednoznačně určenou e-mailovou adresu. Tuto adresu poplatník uvede v žádosti na předem určeném tiskopise, kterou podá na místně příslušný finanční úřad (pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí podat vyplněnou žádost na každý finanční úřad zvlášť) do 15. března daného zdaňovacího období. Podá-li poplatník žádost později, budou mu údaje k placení daně zaslány e-mailem až od dalšího zdaňovacího období.

TAX ALERT: DODATEK K PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI U POSKYTNUTÍ SLUŽBY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Na počátku listopadu minulého roku jsme vás prostřednictvím TAX ALERT informovali o rozšíření přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací. Generální finanční ředitelství o měsíc později na základě četných dotazů daňových poplatníků vydalo dodatek k původně vydané Informaci, ze kterého pro daňovou praxi vyplývají odlišné závěry.

Režim přenesení daňové povinnosti u služeb elektronických komunikací (telefonní poplatky, Internet a podobné služby) se použije jen v případě, pokud poskytoval i příjemce služby je plátce daně z přidané hodnoty, a navíc musí být poskytovatel i příjemce služby pro účely dané transakce podnikatelem v elektronických komunikacích. Předpokladem tedy je, že oba subjekty se chovají jako podnikatelé v elektrotechnických komunikací a mají ze zákona povinnost být vedeni v Evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích. Nákup a prodej služeb elektronických komunikací je tedy prováděn soustavně za účelem dosažení zisku.

Z uvedeného vyplývá, že všechny subjekty, které služby elektronických komunikací sice dále přefakturovávají, ale nečiní tak vlastním jménem v rámci podnikatelské činnosti a za účelem dosažení zisku (jsou tedy pouhými zprostředkovateli), nemají povinnost uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti. Poskytovatelé komunikačních služeb jim nadále budou vystavovat fakturu s DPH a příjemce bude mít nárok na odpočet daně. Režim přenesení daňové povinnosti se tedy při splnění výše uvedených podmínek neuplatní v těchto případech:

• příjemce služby je sám koncovým uživatelem,
• příjemce služby umožňuje spotřebu služeb dalšímu koncovému uživateli, tedy například zaměstnanci, dceřiné společnosti, nájemníkovi či jinému subjektu (např. free wifi),
• příjemce služby přefakturovává služby ve stejné výši bez přirážky (to je 1:1).

katerina.navratilova@lerika.eu

ČESKÝ SOUD ROZHODL VE VĚCI POUŽITÍ METODY NÁKLADŮ A PŘIRÁŽKY

Nejvyšší správní soud České republiky ve svém nedávném rozsudku rozhodoval o uznatelnosti daňové ztráty, kterou vykázala společnost zabývající se výrobou kabelových sad a komponentů.

Tato česká společnost poskytovala služby výroby kabelových sad a komponent formou práce ve mzdě, přičemž vyráběné množství, kvalita i druh výrobků byl odvislý výhradně od pokynů mateřské firmy se sídlem v Německu. Ceny poskytovaných služeb byly stanoveny metodou nákladů a přirážky (Cost Plus Method) a odpovídaly zpracované transfer pricingové dokumentaci. Ceny přitom vycházely z plánovaného rozpočtu, aniž by byly upravovány podle skutečně dosažených finančních výsledků. Avšak vzhledem k tomu, že v roce 2008 v souvislosti s ekonomickou krizí bylo využití kapacity výrobce extrémně nízké, cena stanovená na základě plánu výrobci nepokryla fixní náklady a výrobce tím pádem vykázal daňovou ztrátu.

Správce daně zpochybnil tuto daňovou ztrátu a provedl vlastní analýzu ziskových přirážek ve vybraných srovnatelných podnicích. Na základě toho poté správce daně přepočítal základ daně poplatníka, přičemž jako referenční použil nejnižší zjištěnou cenovou přirážku.

Poplatník argumentoval tím, že daňová ztráta byla důsledkem objektivních tržních podmínek a jako taková by měla být posuzována jako nezaviněná. Kasační stížnost poplatníka byla nicméně ze strany NSS zamítnuta s tím, že metoda nákladů a přirážky je předně určena pro výrobce nesoucí nízké riziko. Za druhé, NSS dal za pravdu správcům daně v tom, že výrobce, jehož funkcí je pouze rutinní výroba dle podmínek zadaných mateřskou společností, by neměl nést riziko využití kapacit a toto riziko by mělo negativně ovlivnit pouze bilanci mateřské společnosti. S ohledem na to by výrobce mohl vykázat ztrátu jen v případě, kdyby na jeho straně docházelo ke zvýšení vícenákladů z důvodu snížení efektivity práce. Nejvyšší správní soud také podpořil postup a metody finančních úřadů ve věci provedených mezipodnikových srovnání v komerčních databázích (včetně databáze AMADEUS).

Z našeho pohledu tento judikát ukazuje rychle se zvyšující sofistikovanost českých daňových orgánů a orgánů soudní moci ve věci převodních cen. Naše hlavní poznatky shrnujeme níže:

• V případě, že neexistuje spolehlivý základ pro použití metody srovnatelné nezávislé ceny, je použití jiné metody (na základě dosažené marže) oprávněné. NSS dospěl k tomuto závěru na základě základních ekonomických principů, aniž by se odvolával na metodiku převodních cen OECD;
• Nejpříznivějším závěrem pro daňové poplatníky ve vztahu k převodním cenám je skutečnost, že finanční správa přistoupila k doměření základu daně a daně dle nejnižší hodnoty zjištěného plného rozpětí ziskové přirážky. Tento příznivý postup by pravděpodobně v mnoha jiných zemí nebyl uplatněn (běžnější je doměření k mediánu);
• Stanovení ziskových přirážek založené na rozpočtu bez následných úprav podle aktuálních dosažených finančních výsledků není akceptovatelné v těch případech, kdy rizika přebíraná jednou stranou neodpovídají jejímu funkčnímu profilu;
• NSS dal ve svém rozsudku jednoznačně přednost skutečné povaze transakcí před jejich formálním vyjádřením a upřednostnil tak ekonomickou podstatu transakcí se spojenými osobami.

David Zářecký

https://nl.linkedin.com/in/david-zarecky/cs